Coming out pedofila - problematika

Témata zaměřená přímo na problematiku pedofilie - její diagnostiku, výzkum a terapii. Odborná pojednání na témata spojená s pedofilií, rady pedofilům i pedofilů mezi sebou navzájem, populárně-naučné články od členů (reakce na média jsou v GL tématech), výpisky z knih a odborných prací o pedofilii, vědecké studie, ankety.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out pedofila - problematika

Příspěvekod Plyšáček » 18.1.2017 11:55:01

NEDISKUSNÍ ODBORNÉ TÉMATICKÉ VLÁKNO ZABÝVAJÍCÍ SE PROBLEMATIKOU ODHALENÍ VLASTNÍ SEXUÁLNÍ VARIACE ZE STRANY PEDOFILA

Odborné články, studie a citace z literatury k tématu coming out pedofila.
Jakékoliv osobní názory, rady, příběhy a otázky pište do diskusního tématu ve fóru GL témata - Ostatní:
Coming out pedofila - názory, sdílení, diskuse

Obrázek
odkaz a zdroj: www.cbc.ca
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out obecně dle Wikipedie

Příspěvekod Plyšáček » 18.1.2017 12:19:23

Proces coming out obecně



Coming out je v širším smyslu označení procesu, během kterého člověk rozpoznává a akceptuje svoji menšinovou sexuální orientaci („coming out před sebou samým“ či tzv. „vnitřní coming out“). V užším smyslu se používá pro okamžik svěření jiným osobám, případně veřejnosti (tzv. vnější coming out). V nejobecnějším smyslu lze výraz použít i pro zveřejnění informace, která dosud byla utajována. Může se také užívat ve spojení s osobami nebo skupinami osob, které se rozhodly veřejně prezentovat své pohledy a názory obecně považované za odlišné od názorů společnosti.

Vnitřní coming out nejčastěji nastává v průběhu puberty, kdy se začíná nejvýrazněji projevovat lidská sexualita. Výjimečně však může přijít i v pozdějších fázích života.
Protože coming out přináší stres spojený s přijetím vlastní odlišnosti, v důsledku tzv. internalizované homofobie, bývá někdy předmětem činnosti svépomocných skupin mládeže či psychologického poradenství. Míra obtížnosti zvládnutí coming outu závisí jak na vnitřních dispozicích člověka, tak na prostředí, v němž žije, na přístupu lidí z nejbližšího okolí i na celkové společenské atmosféře. Vzhledem k věku, kdy nejčastěji k tomuto procesu dochází, může být někdy komplikován např. školní šikanou nebo obavou z ní. Udává se, že mezi mladými homosexuálními muži je zvýšené procento sebevražedných myšlenek i pokusů.

V užším smyslu se termín coming out používá pro okamžik, kdy se osoba se svojí orientací dobrovolně svěří jiným osobám (nejčastěji rodině, přátelům, známým, spolupracovníkům), veřejně ji deklaruje anebo svoji orientaci přestane tajit před svým okolím (tzv. „vnější coming out“). Proces coming outu nelze zaměňovat s outingem, což je zveřejnění sexuální orientace třetí osobou, nejčastěji proti vůli samotného subjektu.

Z důvodu obavy před diskriminací a chování okolí (viz homofobie) trvá coming out často několik let a většinou dochází k zveřejnění orientace jen před úzkým okruhem vybraných osob. Coming out se může týkat také osob veřejného života, které oznámí svou menšinovou sexuální orientaci nebo příslušnost k jiné nezjevné menšině prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Zaznívají názory, že coming out vážených osob veřejného života zlepšuje postavení sexuálních menšin v očích veřejnosti.


Na Wikipedii se omezují na coming out homosexuálů, což je velice nedotažené a zavádějící. Sebepřijetí pedofilů je nesrovnatelně náročnější. O veřejném odhalení vlastní sexuální orientace ani nemluvě.

Etymologie
Pojem coming out (z angl. coming out of the closet – vyjít ven (ze skříně)) nemá ustálený český protějšek. Častá je i varianta coming-out, ale objevuje se také nesprávný přepis comming out / comming-out. Někdy se používá pro vnitřní coming out český výraz "sebepřijetí", v souvislosti s vnějším coming outem se objevuje i mírně zavádějící sousloví "přiznat svou homosexualitu", které odkazuje na překonané pojetí homosexuality jako něčeho pohoršujícího či trestného, anebo "přihlásit se k homosexualitě".

Zdroj: Wikipedie
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out homosexuála - diplomová práce

Příspěvekod Plyšáček » 22.1.2017 17:10:26

Coming out mladého homosexuála



Vybrané úryvky z diplomové práce zabývající se coming outem homosexuálů mohou mnohé nastínit. Bohužel pojednává pouze o homosexuálech. Pedofilové to budou mít v mnohém značně odlišné. Modře jsem zvýraznil předpokládané důležité společné znaky.

Zdroj: Michaela Halámková: Coming out u adolescentních gayů a lesbiček, Plzeň 2014

Každý člověk, jakkoli orientovaný, prožívá proces coming out. Je to uvědomování si vlastní individuality, čili i své sexuality (Janošová, 2000).
Coming out můžeme definovat jako: „Vnitropsychický konflikt mezi internalizovanou homofobií, jež zahrnuje zvnitřnění a ztotožnění se sociálními negativními postoji k homosexuální orientaci na straně jedné a nově rozpoznaným nebo alespoň podstatně uvědomovaným vlastním erotickým zaměřením.“ (Procházka in Weiss, 2010, str. 115).
Podle Nedbálkové (2007) znamená coming out v překladu vyjít ven, vyjít na povrch, vyjít najevo. Je to proces, kdy se s někým o tuto zkušenost podělíme. „Coming out je individuální záležitost a velmi záleží na tom, jaké máme vztahy s rodiči, kamarády, čemu se věnujeme, kde žijeme. Coming out se nám bude procházet snáz, když jsme sami se sebou vyrovnaní a smíření.“(Nedbálková, 2007, str. 16).
„Proces coming out je označení pro rozpoznání atypické sexuální orientace a jejího osvojení. Typickým obdobím pro začátek coming outu je raná fáze adolescence.“(Polášková in Macek, Lacinová, 2006, str. 70, 71).
Citová a fyzická náklonnost se začíná rýsovat v pubertě, kdy zejména u chlapců dochází k bouřlivým hormonálním změnám, které startují jejich sexualitu, což se projeví erotickými sny, fantaziemi, zejména při onanii. Přesto mnoho homosexuálních chlapců dokáže své touhy potlačit a neuvědomuje si je. Zaměření těchto jedinců se může projevit až ve zralém věku, kdy mají již rodiny a jsou ženatí. Většina z těchto mužů zpětně uvádí, že si v důsledku společenských zvyklostí nedovolili své sexuální zaměření připustit (Procházka, 2002).
Období dospívání, kdy se doposud vzájemně ignorující skupiny chlapců a děvčat začínají vzájemně přitahovat, začínají se sobě vzájemně dvořit, je nepochopitelné pro homosexuální chlapce. Cítí se být zrazeni, zklamáni ztrátou kamaráda, kterého možná on sám miloval. Někdy může trvat i léta, než si uvědomí, že on je ten, kdo je přitahován stejným pohlavím (Brzek, Pondělíčková, 1992).
Po překonání období zmatku ze své odlišnosti, se dospívající rozhodnou někomu svěřit se svou sexuální identitou. Obvykle to bývají důvěrní a blízcí přátelé, teprve poté přicházejí na řadu rodiče. Třebaže má jedinec coming out za sebou, může trvat měsíce i roky, než dosáhne akceptace jako gay či lesba. Jako indikátory míry akceptace slouží spokojenost se svou orientací, nezájem o její změnu a touha navázat intimní vztah s osobou stejného pohlaví (Polášková in Macek, Lacinová, 2006).
Proces rozpoznání a přijetí své sexuální orientace provází neustálé kroky vpřed a vzad a samozřejmě váhání.„Nejzranitelnější skupinou jsou mladší adolescenti, kteří se kvůli citové a fyzické nevyzrálosti, nedostatku zkušeností, potřebě být součástí vrstevnického kolektivu a závislosti na rodině stávají snadnou a častou obětí sociální stigmatizace. Mnozí se svou orientaci rozhodnou popřít, jiní se pokouší aktivně změnit prostřednictvím heterosexuálních vztahů“ (Polášková in Macek, Lacinová, 2006, str. 70).
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out homosexuála - diplomová práce

Příspěvekod Plyšáček » 30.1.2017 9:33:28

Proces coming out u pedofila bude probíhat značně odlišný způsobem, než naznačuje Procházka v pěti fázích coming outu u homosexuálů (zvláště 3.-5. fáze). Rovněž coming out před rodiči probíhá obvykle jinak. Budeme rozebírat později.

Zdroj: Michaela Halámková: Coming out u adolescentních gayů a lesbiček, Plzeň 2014

Pět fází procesu coming out


Procházka rozděluje coming out do pěti fází, jež se mohou vzájemně prolínat. Těmito fázemi jsou: precoming out, vlastní comig out, fáze explorace, partnerství a fáze integrace (Procházka in Weiss, 2010).

1. PRECOMING OUT
Období, kdy si jedinec uvědomuje vlastní odlišnosti, nedokáže je však pojmenovat a vyjádřit je. Již v dětství se u něj projevuje tzv. změněná pohlavní identita, někdy i narušený vztah k otci a izolace v kolektivu vrstevníků. V této fázi vznikají poruchy sebehodnocení (Procházka in Weiss, 2010).

2. VLASTNÍ COMING OUT
V tomto období si jedinec uvědomuje, že zdrojem odlišnosti je jiné sexuální zaměření než čekal a jež od něj očekává jeho okolí. Neztotožňuje se s ním, dokonce jej odmítá a brání si připustit jeho existenci. Mezistupněm u tohoto jedince je bisexuální sebeidentifikace. Jedinec někdy považuje homosexuální cítění za přechodné období vývoje. V další fázi přiznává sám sobě svou sexuální orientaci a po určité době se dokáže svěřit i někomu blízkému. Průměrná doba od rozpoznání sexuální orientace po chvíli svěření se někomu jinému bývá i několik let. Za nejobtížnější krok této fáze je svěření se rodičům se svým zaměřením. To mnohdy vyžaduje psychoterapeutickou a edukační intervenci. Jednodušší a časnější svěření bude probíhat v rodinách s blízkými rodinnými vztahy, kde bude příznivější průběh coming outu. V opačném případě, kde je nedostatečná emoční podpora, činí mladé homosexuální jedince ještě více zranitelné při negativních reakcích okolí (Procházka in Weiss, 2010).

3. FÁZE EXPLORACE
V tuto chvíli dochází k experimentování s novou uvědomovanou sexuální identitou. Jedinec přechází k navazování prvních sexuálních vztahů. Gay muži měli v průzkumech svůj první sexuální styk dříve, než první partnerský vztah. I tak je ale sexuální vývoj homosexuálních jedinců proti heterosexuálním pomalejší (Procházka in Weiss, 2010).

4. FÁZE PARTNERSTVÍ
Jedinec navazuje první partnerské vztahy, dochází ke sladění sexuální orientace a citových vztahů. Stále ale přetrvává nedůvěra k perspektivě vztahu, k partnerovi, obavy z reakcí okolí (Procházka in Weiss, 2010).

5. FÁZE INTEGRACE
V této fázi nastává integrace osobnosti, nalezení a dotvoření hodnotového systému včetně začlenění sexuální orientace do všech důležitých částí života (Procházka in Weiss, 2010).


Proces přijetí homosexuality rodiči


Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících proces coming out u dospívajících je reakce lidí v nejbližším okolí, především pak rodičů. Většina rodin však není připravena na coming out svého dítěte a je jím zaskočena. Pro rodiče, kteří nejsou o tomto procesu informováni, je dosti obtížné se s jinakostí svého dítěte vyrovnat. Mnohé rodiny se potýkají s pocity zmatku a lítosti a velmi často na sdělenou informaci reagují popřením. Smířit se s touto skutečností vyžaduje čas, jehož délka může značně variovat u jednotlivých rodin. Některé rodiny se někdy rozhodnou vyhledat odbornou pomoc (Polášková in Macek, Lacinová, 2006). Často se hovoří o „rodičovském coming outu“. Rodiče procházejí procesem, který je analogický s procesem vyrovnání se smrtí blízké osoby, kdy jednotlivé fáze zahrnují: šok, snahu o popření skutečnosti, hněv/zlobu, vyjednávání, deprese a v závěrečné fázi přijetí reality. Rodiče mají někdy pocit, že kvůli homosexualitě o své dítě přicházejí a se ztrátou dítěte mizí i status tzv. normální rodiny (Polášková in Macek, Lacinová, 2006).
Zároveň se před nimi samými otevírá nový proces přijetí nové perspektivy budoucnosti, kdy budou muset přehodnotit své budoucí plány a představy týkající se např. vnoučat (Janošová, 2000). Reakci rodičů na zprávě o odlišném zaměření jejich dítěte může ovlivnit i fakt, zda se ji dozví přímo od dítěte nebo nepřímo z okolí. Neméně důležitý aspekt je věk dospívajícího, který se rozhodl svěřit rodičům. Čím nižší věk dospívajícího, tím více rodiče sdělení bagatelizují a deklarovanou homosexualitu považují za záležitost přechodného charakteru. Velkou roli hraje i věk, vzdělání rodičů a místo, kde rodina žije (Polášková in Macek, Lacinová, 2006).
Když se adolescent rozhodne svěřit někomu s něčím, s čím se předtím dlouho zabýval a třeba i trápil, očekává často dramatickou reakci. Ta však nemusí přijít. Kamarádi mohou říct, že si to mysleli, spolužáci tento fakt přijmou dobře. U rodičů se můžeme setkat s mlčením. Žádné prudké reakce, ani žádné otázky. Vzali to na vědomí, nechtějí však o tom slyšet, natož o tom mluvit. Někteří potřebují delší čas, pro přijetí takové skutečnosti (Nedbálková, 2007).
Rodiče nikdy nefigurují jako první osoba, které by se homosexuální syn či dcera svěřili. Mezi prvním coming outem a svěřením se rodičům může být časová prodleva i několik let. Obecně rodiče reagují hůře – zamítavěji než první osoba, které se dospívající svěřili (Polášková in Macek, Lacinová, 2006).
Většina chlapců o své homosexuální orientaci informuje dříve matku, která pro ně představuje větší emocionální zázemí než otec. Přejí si a zároveň potřebují matčinu podporu. Ti chlapci, které matka podporovala, měli s ní důvěrný a stabilní vztah, ti vykazovali vyšší sebehodnocení (Savin-Wiliams in Macek, Lacinová, 2006).
Lesbické dívky mají s otci většinou citově chudý vztah a otcové se zřídka kdy zajímají o partnerský život své dcery. Zdrojem informací tohoto rázu pro ně supluje matka. Proto otec nepatří mezi osoby, kterým by se lesbická dcera rozhodla svěřit. Pokud se tak stane, otcovské reakce jsou obvykle neutrální nebo mírně pozitivní. Dívky považují vazbu s matkou za lepší zázemí pro sdílení osobních a citových záležitostí (Collins, Russell in Macek, Lacinová, 2006).
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out transsexuála

Příspěvekod Plyšáček » 5.2.2017 10:52:00

Coming out transsexuála


Pro další předběžné zmapování toho, co se již o procesu coming out obecně ví, uvádím mírně upravené nejdůležitější úryvky z textu na www.transsexualita.cz. Narozdíl od homosexuálů a pedofilů transsexuálové musejí provést mnohem rozsáhlejší veřejný coming out. Některé tipy jsou praktické i pro pedofily.

Coming out (z anglického coming out of closet, doslova ‘vylezení ze skříně’) je proces, při kterém se člověk vnitřně vyrovnává se svojí menšinovou pohlavní identitou a/nebo sexuální orientací (tzv. vnitřní coming out) a začne svůj život žít s souladu s touto skutečností (tzv. vnější coming out). Úžeji se termín chápe jako svěření se se svou odlišností blízkým osobám, případně veřejnosti.

Pokud chcete (jako transssexuál) projít přeměnou, pak vás coming out dříve či později čeká. Coming out není v žádném případě bezúčelným exhibicionismem, ale praktickým krokem od dosavadní přetvářky k vlastnímu plnohodnotnému životu podle vašich představ.

Narozdíl od coming outu, který si prožívají gayové a lesby, translidé na počátku přeměny mají situaci obecně trochu komplikovanější v tom, že o své situaci musí informovat daleko širší spektrum lidí. To znamená nejen svou rodinu a blízké, ale i ostatní lidi, se kterými běžně přicházejí do styku (učitelé, spolužáci, zaměstnavatel, spolupracovníci,…).

Pokud ovšem celým coming outem úspěšně projdete, získáte onen nádherný pocit, že svou identitu již nemusíte před nikým skrývat. Je to jako by vám ze zad spadl obrovský balvan a náhle můžete volně dýchat. Zároveň to znamená, že jste překonali tu největší překážku na cestě k přeměně, tj. lidské předsudky.

Ale pozor! Můžete přitom i leccos ztratit: rodinu, partnera, přátele, zaměstnání. Míra akceptace translidí se sice v ČR stále zvyšuje, ale i tak se najdou lidé plní zášti a předsudků...

Pár značně neuspořádaných tipů:
  • Je lepší informovat jednoho člověka po druhém spíše než celou skupinu najednou, jedna negativní reakce může strhnout všechny. Pokud je to nutné, není špatný nápad mít mezi lidmi již předem nějaké tajné spojence.
  • Osondujte opatrně terén. Nenápadné poznámky či otázky pomůžou odhadnout reakci vašeho protějšku. Zkuste si vzpomenout, jak vaši blízcí reagovali na podobné krizové situace v minulosti. Pokuste se představit sama sebe na jejich místě, jak byste reagovali vy? Přizpůsobte svůj projev jejich povaze/věku/vzdělání.
  • Není zbabělost začít tam, kde čekáte nejmenší problém. Právě naopak, potřebujete si na začátku své cesty hlavně nalézt spojence, na které se budete moci spolehnout, až přijdou ty nesnadné úseky. První úspěchy a přijetí vám dodají tolik potřebnou sebedůvěru.
  • Svěřovat se rodičům jako úplně prvním nemusí být dobrý nápad, jakkoli vás mohou mít sebevíce rádi. Blízký přítel bývá obvykle lepším začátkem.
  • Na druhou stranu, snažte se zamezit tomu, aby se to vaše rodina dozvěděla od třetí osoby místo od vás osobně. Není nic horšího, než když se dozví, že si o tom štěbetají i vrabci na střeše a vy k nim nejste upřímní.
  • Právě proto, že rodičům na vás záleží, se vás budou snažit chránit před rozhodnutími, která se jim z jejich pohledu mohou zdát být chybná. Zkuste jim vysvětlit, že si tím možná trochu na čas zkomplikujete další život, ale mnohem větší komplikací je pro vás váš současný stav.
  • Pokud už máte někoho z rodiny na své straně (třeba jednoho z rodičů), použijte ho jako oporu v dalším postupu v řadách příbuzenstva.
  • Nikdy to o sobě neříkejte v hádce nebo jinak vyhrocené atmosféře. Najděte si klidnou chvíli.
  • Na druhou stranu – na ten ‘úplně perfektní’ okamžik můžete čekat až do skonání světa.
  • ‘Neutrální území’ je většinou nejlepší. Pokud máte před sebou ‘horkou hlavu’, zkuste si najít místo spíše někde na veřejnosti (restaurace apod.), třeba tak předejdete výbuchu emocí a následnému odmítnutí, které nebude mít zmíněná osoba odvahu pak vzít zpět.
  • Třeba už to ví. Lidé (obzvláště rodiče/blízcí přátelé) mohou tušit víc, než si myslíte.
  • Pokud se chystáte na coming out před rodiči, na kterých jste ještě existenčně závislí, či před partnerem, se kterým sdílíte domácnost, mějte vždy připravený plán (např. místo na přespání pro nejbližší noci), co dělat, když věci naberou opravdu špatný směr.
  • Rodiče mohou cítit vinu, zda váš problém nezavinili sami, např. špatnou výchovou. Ujistěte je, že, ač příčiny vzniku transsexuality nejsou dosud dostatečně známé, není to nic, co by se dalo ovlivnit výchovou.
  • Prarodiče překvapivě často reagují chápavěji než rodiče. S věkem možná opravdu přichází moudrost. Spoléhat se na to ovšem ve všech případech nedá.
  • Ženy obecně přijímají transsexualitu lépe než muži, zvláště pokud jste transžena.
  • Nechoďte kolem horké kaše, nebuďte přehnaně defenzivní. Neomlouvejte se. Nemáte se za co stydět!
  • Transsexualita není něčím, za co je třeba cítit vinu. Změna pohlaví je jediným známým způsobem, kterým lze problém s transsexualitou vyřešit. Pracujte na sebevědomém projevu. Příliš defenzivní postoj vyzývá k útoku. Ale nepřežeňte to, přehnaná agresivita má ve výsledku stejné důsledky.
  • Nechte svému protějšku prostor na rozmyšlenou, čas na promyšlení otázek, netlačte příliš na pilu. Vy jste se na tuto chvíli pravděpodobně připravovali dlouhou dobu, pro druhou stranu je to naopak zcela nová informace, kterou si musí nejprve trochu (víc) nechat projít hlavou.
  • Připravte si odpovědi na otázky. Pokud žádné nepřijdou, automaticky to neznamená nezájem, i proto je dobré nezávazně nabídnout nějaké informace, třeba v psané formě (články, knihy, weby, dopis..)
  • Většině lidí bude chvilku trvat než si na vaše ‘nové já’ zvyknou, dejte jim čas. Obzvláště oslovení dělá ze začátku problém. Mějte tedy pochopení, ale trvejte na svém.
  • Váš terapeut vám může pomoci si coming out naplánovat. Ale samotné sdělení je vždy na vás. V případě problémů bývá v některých případech možné si vzít po domluvě tvrdohlavého blízkého s sebou na sezení.
  • Přijetí je (nebo alespoň by měla být) normální reakce. Pokud se setkáte s odmítnutím, chyba není na vaší straně. Na druhou stranu je slušné dát najevo, že kladnou reakci oceňujete.
  • Čas přivede k rozumu mnohé, tak nezoufejte, pokud první reakce je odmítavá.
  • Budte připraveni, že váš coming out vzbudí silné emoce na obou stranách. Hněv a odmítnutí často maskuje strach, obavy o vaši budoucnost, strach z toho, jak vaše rozhodnutí ovlivní váš vzájemný budoucí vztah. A v neposlední řadě ‘Co řeknou lidi?’. Ujistěte svůj protějšek, že budete stále tím samým člověkem, přítelem/potomkem/rodičem/sourozencem, bez ohledu na to, co přijde.
  • Ke coming outu (pokud zrovna nehledáte prvního člověka, kterému se svěřit) přistupujte ve chvíli, kdy máte už trochu rozmyšlené další kroky. Nepůsobí dvakrát důvěryhodně, pokud se po oznámení dlouhé měsíce z vaší strany nic neděje.
  • Vašeho šéfa vždy informujte dříve než ostatní spolupracovníky! Bude si připadat důležitě. Ujistěte ho, že se změna na vašem pracovním výkonu neprojeví, naopak budete pracovat na 110%, abyste si vydělali na novou garderobu.
  • Ve škole (mimo blízké přátele) začněte u třídního učitele nebo ředitele. Případně kontaktujte školního psychologického poradce.
  • Sdělení dopisem umožňuje adresátovi si reakci důkladně promyslet a vám vhodně formulovat své myšlenky, pokud nejste dvakrát výřeční. Nicméně na druhou stranu je to dosti neosobní forma, někoho to může až urazit. Email si raději schovejte pro případy, pokud potřebujete hromadně informovat vaše spolupracovníky ve větší společnosti nebo spolužáky, se kterými nemáte pevnější vazby.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Rozhodování o coming outu před rodiči - Plyšáčkův náhled

Příspěvekod Plyšáček » 5.2.2017 15:16:09

Rozhodování o coming outu před rodiči



Pokusím se krátce a výstižně vyjádřit svůj současný náhled na problematiku odhalení vlastní pedofilie před rodiči.

Svěřit se či nesvěřit? To je, oč tu běží.
Pedofil, na rozdíl od gaye, má rozhodování o vlastním sebeodhalení před rodiči významně těžší a pokud se již rozhodne pro coming out, celý proces je obvykle značně bolestivější a náročnější pro všechny zúčastněné.

V minulosti jsem odvážně prohlašoval, že "rodiče mají (povinnost i právo) vědět o pedofilii svého potomka. Vycházel jsem z přesvědčení, že sexuální zaměření je něčím tak bytostným a od osobnosti člověka neoddělitelným a že ti nejbližší - tedy rodiče a jejich děti, by se měli co nejvíce znát a bezpodmínečně přijímat. Že skrývání vlastních tužeb a sklonů brání radostnému prožívání vzájemné sounáležitosti a vytváří překážku proudění lásky mezi srdci. Pedofil při celoživotním skrývání svého zaměření lásky hraje nepohodlnou a nevyžádanou roli, žije život někoho jiného a pro někoho cizího. Nebo alespoň díky přetvářce značně se odcizujícího.

Prohlašoval jsem, že rodičům se takto zaměřené dítě nenarodilo náhodou a že oni i jejich potomek mají za úkol toto přijmout a naplno prožít. Že to může být ten největší úkol pro jejich duše v tomto životě. A že mlčení a skrývání těchto faktů před nimi je zbabělostí a ochuzováním jich o skutečné příležitosti k hlubšímu pochopení zákonitostí života i k rozvoji větší tolerance, důvěry a respektu k odlišnému. Takto jsem mluvil a věci vnímal. Dnes to vidím i částečně jinak.

Ne každý má štěstí na rodiče. Jsou i rodiče zlí, hloupí a netolerantní, nebo naopak přecitlivělí, staří a unavení nebo psychicky nemocní. Zde je uvážlivost a moudrá rozvaha samozřejmě na místě. Tento umírněný a vyzrálý postoj zde reprezentuje Asce. Jeho zmínka o tom, že sexuální orientace je něčím velice intimním, s čím se člověk nesvěřuje ostatním, i o tom, že je projevem lásky a ohledů ke svým nejbližším nepřipravovat jim další utrpení, na mě hluboce zapůsobila svou moudrostí. Rozhodně již nikoho zbrkle neženu do coming outu před rodiči. Je i pravda, že naši nejbližší ve snaze nám "pomoci" nás pak mohou automaticky cpát do rukou odborníků a nebo nám bránit v jakémkoliv kontaktu s dětmi.

Svěřit se či nesvěřit? Rozhodně si nenechejte od nikoho radit! Každý pedofil to má zcela individuální a musí se rozhodnout sám. Zde uvedu jen některé body, které stojí za úvahu. Po rozumném zvážení všech proměnných se spolehněte zejména na vlastní úsudek. Rozhodně nemá cenu psát si čárky pro a proti a pak se prostě rozhodnout. Jistě se vyplatí delší zvažování a rozmýšlení všech eventualit, předpokládaných výhod i nečekaných komplikací v případě, že k odhalení přikročíme. Více než prostý rozum zde napoví intuice. Coming outem se může mnohé uvolnit, projasnit a urovnat, ale zrovna tak může začít nečekané utrpení a peklo. Není rodič jako rodič. Navíc velice záleží na způsobu podání a síle argumentů. Za nesmírně nešťastný považuji nechtěný coming out (lidi nám o tobě něco donesli) či "naaranžovaný" nechtěný coming out (nastražený notebook a odhalení "omylem"). To je zkrátka průšvih. Rodiče vždy lépe přijmou to, když za nimi přijdeme z vlastní vůle a s důvěrou v jejich bezpodmínečnou lásku, než z donucení okolnostmi.

Prosím nikdo mě neobviňujte z toho, že zde propaguji či zakazuji coming out. Opakuji. Je to na vás!

Body (pouze pro inspiraci), které bych osobně zvažoval při ROZHODOVÁNÍ O COMING OUTU PŘED RODIČI

PRO COMING OUT
  • S rodiči máme důvěrný a vyrovnaný vztah.
  • Rodiče se často vyptávají, zda "někoho máme", mají starosti, že zůstaneme sami.
  • Rodiče již tuší či mají podezření či zprávy z okolí.
  • Rodiče jsou vyzrálí a velice tolerantní, preferují otevřenost a nebojí se intimního sdílení.
  • Máme problém se svou pedofilií, bojíme se selhání a chceme se léčit.
  • Máme doma trvalé psychické problémy s popíráním pedofilie, výčitky z přetvářky.

PROTI COMING OUTU
  • S rodiči nemáme dobré vztahy, jsme na nich existenčně závislí.
  • Rodiče jsou agresivní, výbušní a zcela netolerantní s vlastními doktrínami.
  • Rodiče jsou psychicky labilní, nemocní či hrozí jejich trvalé zhroucení.
  • Hrozí, že by nám rodiče zakazovali jakýkoliv slušný kontakt s dětmi.
  • Nejsme vyhranění pedofilové (pouze na děti) nebo u nás dokonce převažuje většinová orientace.
  • Nevhodné aktuální podmínky - stres v rodině, úmrtí blízkého, pedofilní kauza v médiích,...
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out pedofila - bakalářská práce

Příspěvekod Plyšáček » 17.2.2018 7:51:45

Proces coming outu u pedofilních mužů





Bakalářská práce 2017
UK, fakulta humanitních studií
Kristýna Šulcová
Vedoucí práce: Mgr. Klára Bártová, Ph.D.
Zdroj: is.cuni.cz




Autorka se ve své práci věnuje především problematice pedofilie jako takové, začíná dokonce klasifikací parafilií, rozebírá pedofilii z pohledu sexuologie a společnosti. Otázkou coming outu pedofilů se zabývá celkem na 4 stranách a 8 řádcích. Osobně tedy celou práci považuji za nezdařilou. V závěru má však mnoho cenných dat z laboratoře. Ta zde později uvedu.

Nyní již nechám "hovořit" autorku Kristýnu Šulcovou (její text bude vždy kurzívou). Z celé práce vybírám pouze pro nás podstatné statě. Překlepy a hrubky jí opravuji (jako u všech textů vstupujících do Pedonie).

Data byla získána v rámci Mezinárodního výzkumu pedofilních preferencí, který v České republice zaštiťuje Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech. Pro tento výzkum mi byla poskytnuta data ve formě polostrukturovaných přepsaných rozhovorů s lidmi s pedofilní preferencí a zároveň mi byly poskytnuty informace o původním výzkumu a o technikách sběru dat, které se při něm uplatňovaly. V případě nedostatečných informací bylo možné data doplnit původními badateli. Původní výzkum probíhal v rámci laboratoře Evoluční sexuologie a psychopatologie (vedoucí laboratoře Mgr. Kateřina Klapilová, PhD.) v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech v roce 2016.

Pamatuji se na vyplňování dotazníku v rámci výzkumu doktorky Klapilové. O něm máme na fóru téma Mezinárodní výzkum pedofilních preferencí.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out pedofila - bakalářská práce

Příspěvekod Plyšáček » 17.2.2018 8:21:39

Úvod do problematiky



V tomto příspěvku uvedu pouze krátké citace, které mě v práci nejvíce zaujaly a které můžeme brát jako jakýsi úvod do problematiky coming outu u pedofilních mužů.

V této práci jsem se rozhodla zaměřit na vnitřní a vnější coming out pedofilních mužů, což je období, kdy si jedinci nejdříve začínají svou pedofilní preferenci uvědomovat, tedy procházejí vnitřním coming outem, a následně se někteří svěřují svému okolí, tedy procházejí vnějším coming outem. Coming out může pro pedofily být psychicky velmi náročným procesem. Někteří jedinci mohou mít problém se s parafilií sami smířit, někteří nenajdou pochopení u svých blízkých, někteří se se svou sexuální preferencí nikomu ani nesvěří. Všechny tyto problémy mohou být umocněny právě předsudky, které se k pedofilii vážou.

Rozhodně zde zacituji kapitolu 4.3., kde se píše o nás a o ČEPEKu. Informace má zřejmě v prvé řadě od doktorky Klapilové.

4.3 Pedofilní komunity v České republice
Dvě nejrozšířenější pedofilní komunity v České republice jsou Československá pedofilní komunita (zkráceně ČEPEK), která působí na internetových stránkách pedofilie-info.cz, a komunita Pedonia (pedonia.com). Cílem těchto komunit je šířit povědomí o pedofilii, poskytnout informace, jak široké veřejnosti, tak dospívajícím či dospělým, kteří právě procházejí vnitřním coming outem, a pomoci jim tak smířit se svou sexuální odlišností. Na internetových stránkách působí jak pedofilové, kteří sdílejí své vlastní zkušenosti a příběhy, tak sexuologové, kterých se návštěvníci stránek mohou bezplatně a anonymně ptát. Cílem komunit je ukázat, že se s pedofilií dá vést normální a spokojený život, a také, že pedofilie neznamená zneužívání dětí. Velký důraz je kladen na nebezpečí, která může pedofil způsobit sobě nebo dítěti, pokud se dopustí nežádoucího či trestného chování, členové si navzájem pomáhají, aby těmto situacím předešli (Slovo úvodem, ČEPEK - Československá pedofilní komunita).
Komunita Pedonia se zaměřuje na heterosexuální pedofily, tzv. GirlLovers (milovníci holčiček). Na internetových stránkách jsou různá fóra, kde se mohou pedofilové svěřit či poradit.
Obě tyto komunity jsou legální a fungují v mezích zákona ČR. Usilují především o to, aby lidé, kteří se nebojí promluvit o své pedofilní touze, nebyli automaticky nahlíženi jako ti, kteří děti zneužívají. Být jako pedofil respektován neznamená právo na pedofilní seberealizaci v reálném sexuálním vztahu s dítětem. Respekt se zde má pohybovat na rovině uznání pedofilie coby vrozené erotické náklonnosti k dětem, ze které automaticky neplyne touha zneužívat děti. (Fafejta, 2016)
V minulosti existovala také internetová stránka boylover.net, která byla údajně největší online komunitou pedofilů, jak na svých stránkách uvádí komunita Čepek. Spuštěna byla v roce 2002 a počet členů stoupl během let až k 70 000. Jednalo se o stránku velmi podobnou, jakou provozuje komunita Čepek. Boylover.net měl však navíc široké mezinárodní zastoupení. Zlom nastal v roce 2007, kdy pro ochranu dětí začali spolupracovat s policiemi z různých zemí a vyhledávali potenciálně rizikové členy, o nichž zjišťovali osobní údaje. Po třech letech vyšetřování, tedy v roce 2010, zjistili, že se někteří členové dopouštěli sexuálního zneužívání dětí nebo výroby dětské pornografie. Nicméně média i policie prezentovali síť jako organizaci kriminálníků. Některá média uváděla, že se jedná o největší případ sexuálního zneužívání dětí v historii. Ze všech těchto zpráv mohla neodborná veřejnost posuzovat celou síť jako nelegální a nebezpečnou, internetová stránka poté zanikla (Záhada zmizení boylover.net, ČEPEK – Československá pedofilní komunita, 2011).


Škoda, že se tolik věnuje zaniklé komunitě pochytaných a že se více nezmínila o naší Odborné sekci. Ta natolik předstihla dobu a věnuje se tolika nezmapovaným oblastem dětské sexuality, že teprve budoucnost ukáže její výsostné místo na poli vědy. Pro svou obsáhlost a odbornost jsou v ní celé dlouhé diplomové a bakalářské práce zpracovány do třeba jen několika příspěvků.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out pedofila - bakalářská práce

Příspěvekod Plyšáček » 18.2.2018 8:44:16

COMING OUT



V rámci této kapitoly se budu zabývat coming outem, jeho fázemi, průběhem a jeho možnými následky.
Termín coming out se často používá v souvislosti s odlišnou sexuální orientací, převážně u homosexuálů. Stejným nebo podobným procesem si však procházejí i jiné sexuální menšiny, včetně pedofilních jedinců. Coming out je proces sebepřijetí a vyrovnávání se s odlišnou sexuální preferencí (Weiss a kol., 2010).
Solomon, McAbee, Åsberg a McGee (2015) definují coming out jako významný a občas složitý proces v životě sexuálních menšin, jehož prozrazení však může vést ke zlepšení pocitu duševní pohody.


Autorka se měla coming outem zabývat v celé své práci - proto je nazvána Coming out u pedofilních mužů. Když už tak činí v jediné kapitolce na 4 stránkách (vlastnímu coming outu pedofilů se věnuje však pouze na jedné a půl straně...!), mohla vypustit definici pod čarou (zde neuvádím) toho, co je tzv. sexuální orientace (na to měla celou předchozí část práce).

Přesnějším označením než sexuální orientace je však sexuální variace, jelikož tam spadají i všechny parafilie. Normálové jsou citliví na označování pedofilie za orientaci. Myslí si, že heterosexualita a homosexualita jsou rovnocenné a přirozené orientace a vše ostatní je nehodno existence.


Vnitřní a vnější coming out


Podle Weisse je proces coming outu „kognitivně-behaviorálním procesem, který zahrnuje rozpoznání, sebepřijetí a schopnost širší integrace sexuální orientace do své osobnosti. Jeho délka a intenzita je také určována tím, jak jeho orientaci akceptují nejbližší lidé (zpravidla rodiče)“ (Weiss a kol., 2010, s. 115).
Proces coming outu, kdy si člověk přiznává odlišnou orientaci sám sobě, se nazývá vnitřní coming out. Nejčastějším obdobím, kdy coming out začíná, je období puberty, v této době Weiss upozorňuje na riziko společenské diskriminace a psychopatologických jevů jako jsou deprese, sebevražednost či náklonnost k návykovým látkám. Podle výzkumu, který prováděl D’Augelli (2006), má 80% mladých lidí ze sexuálních menšin zkušenost se slovním napadáním a šikanou, 15% bylo dokonce fyzicky napadeno.
Během coming outu často nastane okamžik, kdy už jedinec nechce zůstat se svým tajemstvím sám. Hledá někoho, komu by se mohl svěřit. Kladná reakce na odhalení dodá sebedůvěru, zatímco odmítnutí vrátí vývoj o velký kus zpět. Jedna špatná zkušenost může potlačit i deset hezkých přijetí. (Procházka, 1994) Tato fáze se nazývá vnější coming out. Reakce rodiny bývá u vnějšího coming outu nejzásadnější, téměř každý příslušník sexuální menšiny však zažil nějaké negativní reakce ze strany rodinných příslušníků (Grov a kol., 2006).

Schorsche (1980, in Weiss, 2002) rozlišil čtyři způsoby, jak se jedinec vnitřně vypořádává, pokud zjistí svou sexuální odlišnost:
  1. Egosyntonní, souhlasný, představuje integraci parafilie do osobnosti. Jedinec se s parafilií smíří, má s její existencí nejméně konfliktů, většinou nevyhledává lékařskou pomoc (nejčastěji to jsou fetišisté, partnerští sadomasochisté).
  2. Částečný souhlas a kanalizace – parafilie je „chyba“, s níž se musí jedinec naučit žít a nechává ji projevit se jen v určitých situacích (v rámci masturbačních fantazií, průvodních fantazií při koitu) nebo v určitém přesně vymezeném kontextu. Parafilie je zde pro sebe přiznána, ale striktně zatajována před okolím. U těchto jedinců není vyloučeno nebezpečí, že jejich nároky na deviantní uspokojení se budou zvyšovat a oni své chování přestanou zvládat.
  3. Egodystonní, představuje odmítnutí parafilie. U některých jedinců jsou parafilní potřeby doprovázeny tak silným studem, strachem a pocitem viny, že se nemohou integrovat do osobnosti, výrazně ji neurotizují, nejsou akceptovány, jsou izolovány, prožívány jako zneklidňující a osobnosti cizí. Tito jedinci podle Schorsche (1980, in Weiss, 2002) potřebují lékařskou pomoc.
  4. Čtvrtým způsobem vyrovnávání se s parafilií je její úplné popření. Jde o nejsilnější formu odmítnutí, o úplnou eliminaci deviantních pudových potřeb z vědomí (Weiss, 2002).
Pouze část parafiliků je schopna plné akceptace faktu své parafilní sexuality. Je to možné především v případě jedinců, kteří jsou schopni alespoň částečně realizovat své parafilní potřeby sociálně přijatelným způsobem (Weiss a Brichcín, 1992).


Výrazně odlišné procesy - vnitřní coming out (sebepřijetí) a vnější coming out (svěření se, odhalení), směstnané do jedné malé podkapitolky? Citovaný Schorsche uvádí projevování parafilie v rámci masturbačních fantazií a nebo průvodních fantazií při koitu. Určitě nemusí jít jen o koitus, ale o jakoukoliv sexuální praktiku.


Fáze coming outu


Kromě vnějšího a vnitřního coming outu Weiss (2010) ve své knize rozlišuje pět fází coming outu:
Precoming out – jedinec si uvědomuje vlastní odlišnost, ale ještě ji neumí přesně pojmenovat a vyjádřit. Vznikají poruchy sebehodnocení. Na rozdíl od jiných sexuálních preferencí se tato fáze u pedofilie objevuje většinou až v pubertě, někdy však i před ní.
Vlastní coming out – jedinec si uvědomuje, že má jinou sexuální preferenci, než očekával a než jakou od něj očekává okolí. Proto to odmítá, brání se připustit si její existenci. V dalších obdobích dochází k přiznání sobě samotnému a pak i jinému člověku. Nejobtížnější součástí je svěření se se svou preferencí vlastním rodičům. Těsnější rodinné vztahy vedou k časnějšímu svěření a k příznivějšímu průběhu coming outu.
Fáze explorace – dochází k experimentování s novou uvědomovanou sexuální identitou, navazování prvních sexuálních vztahů.
Fáze partnerství – jedinec navazuje partnerské vztahy
Fáze integrace – nalezení a dotvoření hodnotového systému včetně začlenění sexuální orientace do všech důležitých komponent života (Weiss a kol., 2010).
Tyto fáze však neplatí stejně pro každou sexuální odchylku - u pedofilie například nemůže být fáze explorace a fáze partnerství naplněna, neboť jedinec nemůže legálně navazovat partnerské a sexuální vztahy s dětmi. Ostatními fázemi si však pedofilní jedinec může projít a dojít až k fázi integrace, tedy k začlenění sexuální preference do života.
Další fáze popsal Troiden (1989), který určil čtyři fáze coming outu, které dává do souvislosti s homosexuály či bisexuály. První fázi popsal jako zvýšení citlivosti vůči atraktivním atributům u protějšků stejného pohlaví. Tato fáze obvykle přichází v dětství nebo v rané pubertě. Ve druhé fázi Troiden (1989) popisuje zmatení identity během období dospívání, kdy jedinci sexuálně experimentují s protějšky obou pohlaví. Ve třetí fázi si jedinci začínají svou sexuální identitu uvědomovat, což je obvykle během pozdní puberty nebo rané dospělosti. V poslední fázi jedinec svou sexuální identitu přijme, začne navazovat partnerské vztahy a začne se svěřovat ostatním lidem. U tohoto rozdělení rovněž platí, že pedofil nemůže zcela naplnit fázi sexuálních experimentů.


Je mi sympatické, že se někdo pustil do tohoto "nevděčného" tématu. Ale nemohu si odpustit poznámku k autorce... Zřejmě ji to vůbec nebavilo, protože těch překlepů a chyb v právě citovaném textu bylo tolik (s úctou k našim čtenářům jsem opravil, aby nedošlo ke zmatení), že si myslím, že to po sobě ani nečetla. A vedoucí práce neupozorňuje na chyby v textu?

Líbí se mi, že zdůrazňuje, že 5 fází coming outu, uváděných Weissem, neplatí pro pedofily. Proč je zde tedy uvádí? Inu, má to smysl. Ale mohla se tomu věnovat více! Jsou i pedofilové, kteří uskuteční všechny fáze. Ovšem do závěrečné páté fáze integrace, kdy by mělo dojít k "začlenění sexuální orientace do všech důležitých komponent života", se zpravidla nevrhají. Za důležité komponenty života považuji i veřejné povědomí o orientaci daného jedince. A který pedofil by se pouštěl do veřejného coming outu? Takových je rozhodně málo!
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3365
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1938 x
Oceněn: 7037 x

Coming out pedofila - bakalářská práce

Příspěvekod Plyšáček » 20.2.2018 9:27:42

Přijetí pedofilních jedinců a předsudky ve společnosti



Pokud se pedofilní jedinec rozhodne svěřit se svou odlišnou preferencí někomu jinému, reakce může velmi ovlivnit jeho vývoj. „Pedofilní deviant“ je výraz zatížený předsudkem, nálepkou, znevážením. Pedofilní delikvent stojí nejen ve veřejném mínění, ale dokonce mezi odsouzenými muži ve vězeňské hierarchii opravdu nejníže. Je nejvíce šikanován a opovrhován (Brichcín, 2002). Všechny tyto předsudky ztěžují uvědomění a přijetí jejich vlastní sexuality, tedy vnitřní coming out a stejně tak coming out vnější.
Veřejnost si běžně utváří obraz o parafilním chování a prožívání na základě informací z médií. Média nám referují o selháních a deliktech jenom jistého zlomku osob postižených parafilií. Neplatí však, že „co deviant, to delikvent“. V médiích však bývá za pedofila označen každý, kdo sexuálně atakoval nezletilce (Brichcín, 2002).
Existuje mnoho pedofilních jedinců, kteří nespáchali žádný trestný čin, ale bývají prezentováni jako delikventi. I ten, kdo o sobě prohlásí, že je pedofil a chce bojovat za práva pedofilů proti jejich automatickému škatulkování coby „zneuživatelů dětí“, riskuje, že se dostane do neřešitelné rozepře s majoritními představami, podle kterých někdo tak nebezpečný nemá vůbec nárok mluvit o jakýchkoli svých právech a potřebách. Pokud člověk řekne, že pociťuje lásku k dítěti, je to automaticky spojováno se sexuálním zneužitím, přitom láska může mít mnoho podob (Fafejta, 2016).
Společnost vlastně od pedofilů předem očekává, že dítě zneužijí. Ne však ve smyslu, že by společnost po pedofilech skutečně chtěla, aby děti zneužívali, ale tím, že pedofilům zároveň nevěří, že by svou touhu dokázali překonat, je staví do sociálně velmi obtížné situace. Člověk přijetím nálepky naplňuje sociální očekávání. Společnost jedinci přisuzuje nálepku na základě svého přesvědčení, že jedincovo chování splňuje kritéria, na jejichž základě mu byla tato nálepka přisouzena. Podle Fafejty (2016) je lidská identita sociálně konstruovaná. To neznamená, že by jedincův charakter či touhy nebyly zároveň vrozené. Roli hrají jak vlivy sociální, tak vlivy biologické/genetické. A právě vlivy sociální jsou podle Fafejty (2016) v některých případech mnohem silnější, než si sami uvědomujeme.
Sexuální zneužívání dětí je jevem, který se dostal do povědomí nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Do značné míry je to ovlivněno působením médií. V laické veřejnosti pak vzniká dojem, že se situace v této oblasti prudce zhoršuje, že sexuálního zneužívání dětí přibývá. Sexuální zneužívání dětí je v naší civilizaci považováno za závažný jev bez ohledu na to, s jakou frekvencí se reálně vyskytuje (Vaníčková, Provazník, Hadj-Moussová, 1997).
Objevují se různé aktivity, jak pedofilii zbavit předsudků, které se k ní vážou, a šířit osvětu mezi veřejností ať už ze strany samotných pedofilů, sexuologů či dalších lidí. Velkou vlnu diskuzí vyvolala například účast české pedofilní komunity Čepek (viz. kapitola Pedofilní komunity v ČR) v roce 2013 na každoročním karnevalovém průvodu sexuálních menšin Prague Pride, jehož tématem byl Coming out. Komunita měla za cíl poukázat na to, že nejen homosexuálové si procházejí vnitřním coming outem. V roce 2014 se však organizátoři Prague Pridu vyjádřili, že nechtějí, aby byla pedofilie spojována s LGBT, za což sklidili kritiku například v deníku Referendum (2014), nicméně komunita Čepek se i přesto průvodu účastní každý rok, jak uvádějí na svých internetových stránkách, s cílem šířit relevantní informace o pedofilii (rubrika: Účast na Prague Pride, ČEPEK – Československá pedofilní komunita). V roce 2014 byli účastníci na průvodu zatčeni policií, jak uvedl Fafejta (2014) na svém internetovém blogu. Policisté tvrdili, že letáčky, které aktivisté rozdávali, navádějí ke zneužívání dětí. Po telefonické konzultaci se sexuologem, který jim vysvětlil, že pedofilie neznamená zneužívání dětí, je propustili.
Podle Fafejty (2016) jsou na tom pedofilové v jistém smyslu obdobně jako před několika desetiletími gayové. Snaží se vysvětlit veřejnosti, že jim nejde jen o sexualitu, ale i o emocionální stránku. V tomto ohledu je situace pedofilů horší, neboť nemohou s dětmi navazovat partnerské vztahy, což ani není záměrem jejich hnutí. Otázkou je, jaké vztahy k dětem mohou být akceptovány (viz kapitola Kontakt pedofilů s dětmi a rizikové faktory).


V této podkapitole jsem očekával konečně nějaké relevantní informace ke coming outu u pedofilních mužů. Bohužel se stala jen povzdechem nad nelibým společenským postavením pedofilů a nějakou zmínkou o pochodu.

Oponent práce Mgr. Lucie Krejčová navrhovala ocenění dobře. Já jsem pro dostatečně. O coming outu se z celé práce dozvídáme poskrovnu. Až v její výzkumné části jsou jistá zajímavá data.

Jakékoliv osobní názory, rady, příběhy a otázky pište do diskusního tématu ve fóru GL témata - Ostatní:
Coming out pedofila - názory, sdílení, diskuse

Zpět na “PEDOFILIE”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti