Manuál pro pedofilní pedagogy

Témata zaměřená přímo na problematiku pedofilie - její diagnostiku, výzkum a terapii. Odborná pojednání na témata spojená s pedofilií, rady pedofilům i pedofilů mezi sebou navzájem, populárně-naučné články od členů (reakce na média jsou v GL tématech), výpisky z knih a odborných prací o pedofilii, vědecké studie, ankety.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2898
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5921 x

Manuál pro pedofilní pedagogy

Příspěvekod Plyšáček » 20.12.2015 6:34:36

MANUÁL PRO PEDOFILNÍ PEDAGOGY (verze 2014)



ÚVOD


V tomto příspěvku se pokusím o jakýsi praktický přehled nejdůležitějších zásad a doporučení pro pedofilní pedagogy, aby svůj bohatý potenciál (dar, nadání pro práci s dětmi) dokázali využít v maximální míře a nedostávali se, třeba i nevědomě, do rizikových situací či do střetu se společností a jejími mravními normami.

Sám jako učitel jsem zažil již nesmírně mnoho nejrozmanitějších okamžiků a načerpal zkušenosti, jak se chovat tak, abych přirozeně zapadl a spokojeně působil na půdě školy řadu let bez větších nedorozumění či dokonce nařčení z něčeho nevhodného. Velice důležité je hned od začátku to uchopit za správný konec.

Než jsem se setkal s různými lidmi na ČEPEKu, myslel jsem si naivně, že mnoho pedofilů je předurčeno pro práci s dětmi. Bohužel musím varovat před touto domněnkou. Celá řada pedofilů, alespoň dle písemného projevu a osobitých reakcí na ožehavá témata, nedosahuje schopností a charakterových vlastností profesionálního pedagoga. Nejsou dle mého kompetentní pro tuto psychicky náročnou profesi, často jsou poněkud psychicky narušení a oslabení, a vlastně by to pro ně byla velice nebezpečná práce, protože by některým pokušením třeba nedokázali odolat a zbytečně by se dostali na šikmou plochu.

Na druhou stranu se domnívám, že každý člověk na světě na sobě může po celý život pracovat a věřím tomu, že téměř každý pedofil, který z celého srdce touží pracovat s dětmi, dokáže kultivovat svůj charakter a posilovat svoje sebeovládání tak, aby se nakonec jeho sen stát se učitelem, sociálním pracovníkem, skautským vedoucím či dětským trenérem uskutečnil. Nikoho nechci odrazovat od jeho vyššího poslání, naopak chci podpořit jeho odvahu a touhu jít do toho.

Tento manuál je maximálně stručnou a praktickou příručkou, pomůckou pro pedagogy - zvláště pedofilně orientované, především mateřských, základních a uměleckých škol. Rovněž v něm mohou najít zajímavé postřehy i muži - ať pedofilně či nepedofilně orientovaní, jiných profesí - pediatři, dětští gynekologové, vedoucí zájmových kroužků, skautští rádcové či pomocníci na táborech pro děti.

Nechci působit dojmem, že snad chci někoho poučovat či něco mu zakazovat. Píši jej i částečně pro sebe. Jednou bude možná i součástí mého rozsáhlého díla o pedofilii a dětské sexualitě. Takže jej prosím používejte pouze soukromě. K případným nedostatkům buďte prosím shovívaví.

Uvítám jakékoliv fundované poznámky a vaše vlastní přístupy. V tomto vláknu bych nerad nacházel osobní narážky či prázdná slova - zejména od lidí, kteří se chodí podívat na děti jen před školu. O kritiku si říkám, ale prosím kritizujte, jen pokud máte co a pokud nejste poněkud "mimo" - psychicky i profesně.

Cílem tohoto Manuálu pro pedofilní pedagogy je navrhnout a doporučit jistá kritéria a hranice v kontaktu s dětmi, zvláště fyzickém, a to tak, aby ani nemohlo dojít k podezření z nevhodného či protiprávního chování. I když by učitel vyšel z většiny konfliktů pravděpodobně bez obvinění či odsouzení ze sexuálního zneužívání, mnohdy by stačilo, kdyby se "něco" kolem něho muselo řešit. Už jen s tímto podezřením a stínem nad svojí osobou by si zřejmě poměrně těžce hledal jiné pracovní místo. Pro takového pedofila by se pak doslova sesypal pohádkový zámek - ráj na Zemi, a mohl by ztratit i hlavní smysl svého života.

Tento manuál vlastně není určen pro velké množství lidí a pokud jen jednomu začínajícímu učiteli jakkoliv pomůže, splnil svůj účel.

3 HLAVNÍ KAPITOLY:
1. KAPITOLA: Profesní kompetence a charakterové vlastnosti pedagoga
2. KAPITOLA: Běžná interakce s dětmi a míra fyzického kontaktu
3. KAPITOLA: Hraniční situace a efektivní způsob řešení sporů
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2898
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5921 x

Manuál pro pedofilní pedagogy - 1. kapitola

Příspěvekod Plyšáček » 17.3.2016 19:17:30

1. KAPITOLA: Profesní kompetence a charakterové vlastnosti pedagoga


Pedofilně orientovaný pedagog má nesmírnou výhodu oproti svým kolegům s jinou orientací v tom, že je přímo předurčen pro práci s dětmi a dokáže jim rozumět jako nikdo jiný. Vstupuje tedy na školní půdu vybaven nesmírně ÚČINNÝM NÁSTROJEM, který jej může poměrně snadno dostat mezi nejuznávanější a nejoblíbenější učitele, ve výjimečných případech však také do vězení. Přirovnejme si to k autíčkům: Ženy - učitelky jezdí škodovkou. Je jich všude dost a nejsou pro děti tak atraktivní. Mezi nimi jsou schopnější i méně schopné. Muži - učitelé jezdí různými vozy, od méně výkonných - učí hlavně z lásky ke svému předmětu, oboru, až k výkonnějším - ti se realizují v práci nejen vzdělávací, ale i výchovné. Pedofilní pedagog často přijíždí v tom nejluxusnějším voze a je jen na něm, jak jej dokáže řídit - stupeň sebeovládání, a jak se o něj bude starat - zda se psychicky příliš neuchýlí. Může sklízet dennodenní obdiv svých svěřenců i jejich rodičů, ale také může šeredně nabourat ve vysoké rychlosti a ublížit opravdu hodně dětem.

TENTO MANUÁL ŘÍKÁ: Máš mimořádné schopnosti a važ si jich. Ale buď neustále maximálně bdělý, aby se láska k dětem neproměnila v mocnou schopnost manipulace a touhu po partnerovi či jeho tělíčku.

Nejprve se krátce pozastavme nad jistými profesními schopnostmi každého správného pedagoga. Ať je člověk sexuálně orientován jakkoliv, měl by, pokud pracuje s dětmi, vykazovat jisté KOMPETENCE. Čím profesionálněji je ovládá, tím působí důvěryhodněji a s dětmi i jejich rodiči vstupuje do menšího množství konfliktů. Můžeme jen jmenovat schopnosti, jako je umění vést kolektiv, srozumitelné vyjadřování - naprosté používání spisovné normy jazyka je velkou předností, schopnost plánovat jednotlivé činnosti v čase, umění improvizace, schopnost být nad věcí a vidět vše z nadhledu a tak dále.

VZHLED dělá také poměrně hodně. Není nad civilní vizáž, avšak poněkud upravenější. Je na každém, jak chce vypadat a jak se chce líbit - těm svým. Osobně bych nevolil dlouhé vlasy do culíku ani holou hlavu, vousy - hlavně ne knírka. Brýle mohou působit kantorsky a zvyšovat autoritu, ale většinou je vhodnější je nahradit kontaktními čočkami. Ne každému by slušel oblek. Ale pokud se to hodí, proč by učitel měl chodit jako puberťáci. Barvené či odbarvované vlasy, piercing či tetování naznačuje jistou vadu. Zapomeňte na prstýnky, náramky či řetízky s GL nebo BL motivem. Rovněž pozadí na mobilu a vyzváněcí tón by neměly být příliš provokativní.

Pedofilně orientovaný pedagog by si měl stále hlídat, zda si nevytváří klany oblíbenců či zda se nevěnuje některému dítěti neúměrně více než ostatním. Ostatní by to velice snadno vycítili a kázeň i atmosféra ve třídě by byla v troskách. Heterosexuální i homosexuální pedofil by měl věnovat STEJNÉ MNOŽSTVÍ POZORNOSTI I LÁSKY chlapcům i dívkám. Výhodou je, pokud, například v zájmových činnostech, pracuje pouze se svými. Pokud schopný girllover učí jen holčičky, má to nesmírně mocné a blahodárné působení. Zvláště pokud jej zbožňují. O to více však musí působit veřejně nenápadně a musí v tom umět chodit. I případná žárlivost mezi žačkami by mohla být nebezpečná.

Nyní se více zaměříme na určité specifické charakterové vlastnosti pedagoga. SMYSL PRO ŘÁD A SPRAVEDLNOST pomůže k nastolení klidné a bezpečné atmosféry. Důležité je měřit všem stejným metrem a chválit i trestat podle stejných kritérií, ať se jedná o "toho protivu" či o "tajnou lásku". Takto by to však učitel ani neměl vnímat a pojmenovávat. Jistý postoj nepřipoutanosti a nezaujatosti by měl zastávat ve vztahu k úplně každému žákovi.

Velký problém by nastal, kdyby usiloval o SBLÍŽENÍ S NĚKTERÝM DÍTĚTEM či jeho rodinou. Jednoduše je nevhodné, aby děti učiteli tykaly či aby jej zvaly domů. Ani rodiče by neměli učiteli tykat. Pouze pokud se znají již dlouho z předchozího života. Pokud se chtějí přátelit, měli by spíše počkat, až nebudou v tomto vztahu - např. až dítě bude v jiné třídě či škole. Žádnou z těchto zásad nemusíte brát dogmaticky, píši jen doporučení, jak předcházet konfliktním situacím.

Učitel by měl hned od začátku pochopit, že není v nevěstinci, kde by si hledal případnou budoucí partnerku pro život. Je spíše ČESTNÝM SPRÁVCEM harému, do kterého budou přicházet stále nové a odcházet starší. Ideální je, pokud jím preferovaný věk se kryje s věkem žáků. Učitelům na druhém stupni ZŠ příliš nevěřím buď čistou pedofilii a nebo úplnou spokojenost. Dle mého by se neměli bát sejít o stupeň či dva dolů. O peníze v tomto již skutečně nejde. Stále více mužů učí i v MŠ. O to více se to ale musí umět. Dostávají se dennodenně do nejrozmanitějších situací, které na ZŠ nikdo neřeší či řešit nemusí. Více k tomu ve 2. kapitole. Pokud chcete učit a zároveň být bohatí, zkuste učit soukromě - cokoliv vás napadne, a zároveň, abyste v tom byli výjimečně dobří.

Další důležitou vlastností je PRAVDOMLUVNOST. Nejen vůči dětem, ale i kolegyním a rodičům. Pokud už se stane něco nevhodného, raději to přiznáme, než abychom působili dojmem, že něco strašného kryjeme. Pokud jsme svobodní, nevymýšlíme si, ani před kolegy, že se chystáme na svatbu ap. Pokud by pedofil hrál hru na bezvadného gynekofila, jak moc se mu líbí dospělé ženy a že by pro prsa položil život, možná by stejně nepůsobil moc přesvědčivě a hlavně by nesmírně ztrácel vlastní sebeúctu. A to by byla škoda. S kolegy a kolegyněmi je dobré vycházet a věnovat jistý čas i jim. Není však nutné každou volnou chvíli utíkat mezi ně. Přestávky s žáky mohou být oboustranně přínosnější a příjemnější. Pokud přijde rodič s nějakou stížností, snažíme se rozhovor vést maximálně v klidném tónu a pravdivě vše vyjasňujeme. Více ve 3. kapitole.

Jednou z nejdůležitějších schopností správného učitele je SCHOPNOST EMPATIE a POROZUMĚNÍ SVÝM I ŽÁKOVÝM EMOCÍM. Zvláště v předškolní pedagogice je důraz kladen na přijímání, chápání, vyjadřování a ovládání pocitů a emocí. Každý pocit je autentický a v pořádku a každá emoce je oprávněná. S přibýváním let vedeme děti k větší kontrole nad emocionálními stavy a k větší sebekázni. Učitel by měl ale hlavně perfektně rozumět vlastním vnitřním stavům a pochodům a projevy jeho emocí by měly být vždy kultivované a zároveň pravdivé - autentické. I při nejvyhrocenějších situacích by měl mít stále vládu sám nad sebou a děti by měly cítit z jeho strany stále RESPEKT A ÚCTU.

Pokud budeme vůči dětem vystupovat neustále LASKAVĚ, s respektem a úctou, odvděčí se nám tím samým. Někdy je to úžasná alchymie mezi profesionálním odstupem a láskyplnou péčí, mezi přísností a laskavou vřelostí. Dobrá nálada je nakažlivá a být zdrojem radosti je povznášející pro každého.

V určitých situacích potřebují děti TAKTNÍ JEDNÁNÍ a pocit SOUKROMÍ. Zvláště předškoláci se mohou dostat do nejrůznějších nepohodlných a nepříjemných situací a stavů a je důležité, aby se neostýchali a nebáli obrátit na osobu učitele s jakýmkoliv problémem. Vždy by měli věřit v DISKRÉTNOST učitele, že danou situaci či získané informace nezneužije v jejich neprospěch a že udělá vše proto, aby se nestali objektem posměchu či pomluv.

Všechny nezbytné schopnosti a vlastnosti dobrého pedagoga zde nebudeme probírat dopodrobna. Ač by vykazoval ve všech vlastnostech ty nejsvětlejší odstíny, bez řádného SEBEOVLÁDÁNÍ a VNITŘNÍ DISCIPLÍNY by byl stále dosti zranitelný a zároveň i nebezpečný. Ať se děje cokoliv, nesmí ztrácet vládu sám nad sebou. I kdyby měl sebe nádhernější výhled na něčí spodní prádlo, musí jednat tak, aby si toho nikdo ani nevšiml a věnovat pozornost tomu, co je v tu chvíli důležitější - třeba podat někomu jinému kapesník. I kdyby se na něj začalo lepit deset nádherných žákyň, musí dokázat zvolat: Dost. Jen tak zůstane dlouho mezi svými. Řada učitelů skončila tím, že jim děti začaly "lézt po hlavě" a oni tomu vhodně neučinili přítrž. Někdy je to tak příjemné a opojné, že se to těžko zakazuje. Ale prioritou pedagoga by mělo být zůstat pedagogem. Na školách v přírodě, na táborech či sportovních soustředěních jsou pomyslné hranice rozvolněnější, ale pokud je tam pedagog, i tam by měl udržovat jistý profesionální odstup.

Ve škole, na táboře, na ulici - stále jsi učitel a jsi si toho vědom. A chovej se tak, aby ses nemusel za nic stydět. I když tě s dítětem, třeba i příbuzným doma, nikdo nevidí, chovej se tak, jako by tě někdo sledoval.

K posilování VŮLE mohu doporučit různé jogické praktiky - meditaci, půsty (např. jednodenní na novoluní či týdenní před jarní rovnodenností), ledovou sprchu (ráno, dokonale probudí, navíc posílí imunitu), dočasnou sexuální zdrženlivost (pro začátečníky raději o prázdninách, např. 30 dní bez masturbace se snahou vyhnout se i polucím). Zkušený učitel by měl mít plně pod kontrolou i tělesné projevy. Erekce na půdě školy je velký problém a rozhodně to neberte na lehkou váhu. Při přímé interakci s žákem může vést až k podezření ze sexuálního zneužití dítěte. (Více v tématu Erekce při interakci s dětmi.) Začínající učitelé, kteří si nejsou jisti svým ovládáním erekce, by měli raději začínat v pevných kalhotách či svetru. Postupně se otuží, že i kdyby si s ním děti dělaly "cokoliv", na něm se to nemusí projevit. Ale "cokoliv" by se samozřejmě vůbec nemělo udát.

Výhodou může být ZÁJEM O OSOBNÍ ŽIVOT DĚTÍ. Osobní sdílení vždy po víkendu, co zažily ap. Slavení narozenin s každým a drobný dáreček. Nikdy však nevyzvídáme a nejsme dotěrní a vlezlí. V žádném případě se nevyptáváme na intimní otázky. "Tak co, už ti rostou?" "Kluci, už jste krotili hada?" ap. To by byl vážně masakr. Asi by to napadlo málokoho, na druhou stranu pedofil, sám pod jistým tlakem, může občas sklouznout k podobným věcem. Toto si hlídejte i v mimoškolních aktivitách.

Ideálem je pedofilní pedagog s kultivovaným charakterem, vysokou mírou sebereflexe, silnou vůlí, který vypadá upraveně a přirozeně a působí seriózně, zkušeně a jedná laskavě a profesionálně za každé situace.

Rovněž celková ČISTOTA JE PŘEDNOSTÍ. Čistotu charakteru jsme již alespoň nastínili. Čistota těla je jistou samozřejmostí. Ale myslím si, že nejen pedagogové, ale pedofilové obecně, už proto, že jsou pedofilové, by se měli hodně zaměřovat na čistotu po všech stránkách. Ne každý to tak zvládne, prosím nebičujme se, ale tak mi přijde, že pokud chce mít mezi dětmi úspěch, mohl by se zcela vzdát kouření, alkoholu, sprostých slov, všech závislostí včetně hazardu a videoher, jakéhokoliv sledování pornografie či násilných filmů. Třeba vše není patrné na první nádech jako kuřák či alkoholik, ale na nevědomé úrovni to působí a děti to podvědomě mohou zachycovat.

Mohli bychom hodiny a hodiny přemítat nad dalšími otázkami, které by tématicky zapadly do této kapitoly. Myslím však, že vše podstatné zde bylo ve zkratce podáno.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2898
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5921 x

Manuál pro pedofilní pedagogy - 2. kapitola

Příspěvekod Plyšáček » 17.3.2016 19:18:49

2. KAPITOLA: Běžná interakce s dětmi a míra fyzického kontaktu


Během výuky se učitel dostává do nejrozmanitějších situací. Zvláště pedofilní učitel by si měl být neustále vědom svých reakcí a projevů, aby působil přirozeně, nenuceně, klidně, a aby dětem nikterak neubližoval či na ně díky své orientaci neměl jakýkoliv negativní vliv. Zase ale přehnaně úzkostlivé pozorování každé myšlenky a pohybu může působit úporně a velice nápadně.

Ať vyučujeme kohokoliv, je dobré komunikovat a interagovat s RESPEKTEM A ÚCTOU vůči osobě dítěte. Ale i kdyby bylo sebe roztomilejší a sebe krásnější - v pedofilním zraku, nesmíme se nechat tímto ovlivnit a musíme jednat stejně jako vůči komukoliv jinému.

Pokud chcete, aby vaše orientace zůstala utajena, KONTROLUJTE i CO KOMU ŘÍKÁTE. Bylo by hloupé se prořeknout třeba takto: "Milá kolegyně, prosím jděte tam zkontrolovat žákyně, jak se převlékají na tělocvik. Mě by to vzrušilo." Nebo: "Pepíčku, kdybych byl holka, rád bych s tebou chodil a moc bych tě líbal. Máš tak hezkou hubičku." Pokud začínáte a nemáte ještě vybudované pevné postavení a dlouhodobě dobrou pověst, vyhněte se těmto častým oslovením: Miláčci, zlatíčka, lásky ap. Někdy se to říká, spíše ženy. Pokud Vás někdo déle nezná, je lepší si to odpustit. Některá slova bych téměř zcela vypustil ze slovníku - hlavně při komunikaci s dospělými: pedofil, úchyl, úchylka, zneužití, osahávat, sex, erekce... Dále uvádím nápadná slovní spojení: Jsem úplně normální. Nějak mě neberou. To jsou mé lásky. Pro toho mám slabost. To je můj miláček. Tu bych si vzal za ženu. (Vycházím z citací jednoho kolegy - zatím působícího).

Velice záleží na tom, KDE A KOHO UČÍTE. Je nesmírný rozdíl mezi prací v mateřské škole s dětmi tříletými, šestiletými, na základní škole na 1. stupni nebo 2. stupni, jiná je výuka cizího jazyka, sexuální či tělesné výchovy. Pokud učíte plavání, gymnastiku či tanečky, váš kontakt s dětmi bude asi větší a přirozeněji vnímán, než kdybyste se jich neustále dotýkali při šachovém kroužku či hodině matematiky. Platí zde nepřímá úměra: Čím je dítě starší, tím méně dotyků je potřeba.

Pokud byste to chtěli napsat v jediné větě, pak ZLATÉ PRAVIDLO zní: Dotýkejte se svých žáků tak, jak by to asi činil normální muž, fyzický kontakt nevyhledávejte, ani se mu fobicky nebraňte, respektujte plně právo dítěte na nedotknutelnost a přiměřeně reagujte pouze na akci ze strany dítěte.

NENÍ NIC NÁPADNĚJŠÍHO, než když učitel při každé příležitosti prohmatává a opatlává žáky. Stejně nápadný je panický strach z jakéhokoliv dotyku - ten trochu navozují média a soudobý "hon na pedofily". Lidé si však mohou také pomyslet, že se bojíte erekce.

Za katedrou NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE se tak často do fyzického kontaktu s dítětem asi nedostanete. Asi jen když se jej letmo dotknete při nabízení zapomenutého pera, při podávání křídy či vysvědčení na konci roku. Ve větším kontaktu jsou například učitelé rodinné výchovy - spíše ženy, a přírodopisu - tam si občas s dětmi podávají různé přírodniny, vycpaná zvířata a podobně. Tělocvikáři jsou v trochu jiné pozici. Buďto jsou vystrašeni současnou hysterií a pracují bezdotykově, nebo se chovají tak, aby naučili co nejvíce a co nejlépe a nebojí se někdy někoho dotknout. Navíc při náročnějším cvičení na náčiní jsou povinni poskytovat záchranu. V některých výjimečných situacích snad i musí sáhnout na zadek. Na přirození snad ani omylem ani při nejdivočejší záchraně. Dosud jsem neviděl žádná doporučení či pravidla pro fyzické dotýkání ze strany tělocvikářů. Na jednu stranu je to dobře, že se paranoia nešíří. Na stranu druhou nejsou kryti jistým odborným doporučením a nemají takový pocit jistoty, co vlastně mohou. Ale pokud neřeší, co až všechno si mohou dovolit, asi by se ničeho bát nemuseli. Rozhodující je vždy záměr. A pokud to mají vyřešené a čisté, nemusí se ničeho strachovat.

Málokterý pedagog asi dobrovolně sáhne po SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ. Pokud cítíte, že by vám to činilo vážné problémy, rezolutně to odmítněte a bez dalších komentářů to vraťte vedení školy. Pokud vás to láká, o to více buďte opatrní. Abyste se příliš nerozhovořili a nerozjeli. Ono povídat si s dětičkami o sexu může být pro vás zajímavé, lákavé a vzrušující. Snažte se předat požadovanou látku tak, jak by to předal kdokoliv klasicky orientovaný. Smrtelně vážně myslím upozornění, abyste se vyhnuli jakýmkoliv osobním sdílením či praktickým ukázkám. Ani na dětech nevyzvídejte cokoliv intimního a vynechte i praktické ukázky sexuálního ústrojí na žácích. Sexuální výchova rovněž neznamená, že si budete vyvolávat žákyně a zkoušet je na známky, jak umí francouzský polibek. Některé návrhy osnov pro sexuální výchovu hraničí s veškerou slušností a jejich důsledným naplňováním by snad začalo docházet až k jistému bezkontaktnímu zneužívání, nebo alespoň obtěžování dětí. Chtít po nich, aby před celou třídou sdílely, zda a jak masturbují, co menstruace ap. (Toto alespoň uváděli křesťané, kteří s nimi polemizovali.)

Pokud něco potřebujete ukázat ve dvojici (toto již nepatří k odstavci sexuální výchova), například cvik, způsob uchopení, taneční figuru, vždy si vyžádejte JASNÝ SOUHLAS od žáka - žákyně, se kterým to předvádíte. Více řešit nemusíte. V tomto případě jde o formalitu. Zároveň tím však ukazujete všem, že respektujete jejich pocity a právo dotýkat se jen toho, s kým chtějí. Velký příklad pro všechny.

Jste-li začínající a, máte-li to štěstí (či prokletí), ještě ke všemu krásní, učitelé, můžete čekat od některých (divočejších) žákyněk - téměř jakéhokoliv věku, spíše však od 4 let, nejrůznější projevy zájmu, snahy o zalíbení, někdy i velice okaté KOKETOVÁNÍ A PROVOKACE. Je na vás, jak se k tomu postavíte (nemám na mysli téma erekce). Můžete se přidat a riskovat, že se budete brzy loučit - nejen s lolitkami, nebo se vymezíte - i třeba před celou třídou, a posílíte svoji pozici nedotknutelného učitele. Prosím čiňte však citlivě, abyste více neublížili než je nezbytně nutné.

Může se stát i to, že si všimnete, že žákyně (asi spíše starší) se svůdným pohledem je pod lavicí pod sukýnkou bez spodního prádla. Nic vás nesmí vyvést z rovnováhy a vždy byste měli vědět, jaká je správná a přiměřená reakce. Nebudu psát, co bych asi udělal já, ale zřejmě by bylo vhodné do konce hodiny koukat jinam a o přestávce jí u katedry (za přítomnosti ostatních spolužáků, ale tak aby neslyšeli) upozornit na nevhodnost chování a prosbu o doplnění šatníku. Že to zatím nepovažujete za nutné řešit s rodiči. Ano, i podobné situace se mohou stát. Více ve 3. kapitole.

Na druhou stranu, přehnané reakce na pokusy o zalíbení či přehnané puritánství (bláznit, pokud si pětiletá holčička sedne s kolínky od sebe) je okatě nápadné. Třeba upozornit na to, že by bylo vhodné chovat se poněkud jinak, ale nevyšilovat kvůli každé nadzvednuté sukýnce či povyplazenému jazýčku. On běžný gynekofil by si takových drobností zřejmě ani nevšiml, víte? A tím, že si takových věcí nadmíru všímáte, ukazujete, jakým směrem je zaměřena vaše pozornost i sexuální orientace. Navíc celou řadu situací vnímáte pedofilně zkresleně a záměr vámi vnímaný tam třeba ani nebyl.

Pro učitele je vždy lepší nebýt S DÍTĚTEM O SAMOTĚ. Zvát si někoho například na pohovor do kabinetu je poněkud riskantní. Nejen, pro méně zvladatelné učitele, z hlediska pokušení, ale i díky neodkontrolovatelnosti probíhající interakce za zavřenými dveřmi. Kdokoliv vás na základě toho může zkusit zničit, ať jste sebe čistější. Dle mého - nestojí to za to. Samozřejmě. Spíše se snažme důvěřovat lidem (jako důvěřují i oni nám) a věřit v dobro v nich. Na druhou stranu počítejme i s lidmi deviantními. Někdy právě "zloděj" nevěří "zloději". A nemusí ani vědět, že je (pouze) potencionálním "zlodějem". Více ještě probereme ve 3. kapitole.

Pokud bychom měli porovnat život v mateřských a základních školách, asi bychom brzy nahlédli, že VE ŠKOLKÁCH se žije ještě poněkud v sepětí s přirozeností člověka, více lidsky, ve větším spojení s přírodou a ročními rytmy, důraz je více kladen na kvalitu prožitku a ne tolik na výkon a soutěživost, spíše na mezilidské, kamarádské vztahy a jejich rozvoj. Děti nejsou nuceny k mnohahodinovému pasivnímu sezení a naslouchání či pozorování vystupujícího herce - pedagoga. Na mnoha základních školách se situace mění k lepšímu, ale rozdíl v pojetí preprimární a primární pedagogiky je stále značný.

Odborníci na PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ již mnoho let pláčou nad nedostatkem mužů v předškolní výchově. Ekonomická stránka i společenské stereotypy jsou další překážkou. Přesto ti neschopnější muži, i pedofilové, se stoprocentním sebeovládáním a vybroušeným charakterem, by mohli nesmírně pomoci obohatit práci v mateřské škole. V některých zemích Evropy jsou muži v této profesi zastoupeni početněji. Je na každém, nakolik si věří a co pro to udělá. Pokud by chtěl v současnosti působit jako plnohodnotný učitel ve státní MŠ, musí mít i příslušné vzdělání. Práce je to nepředstavitelně psychicky náročná, ale nesmírně naplňující a zpětná vazba od vděčných dětí je větší než od školáků.

Vzájemná interakce mezi dítětem předškolního věku a pedagogem je velice bohatá a intenzivní. S tím by měli počítat všichni. Před nástupem do mateřské školy bych doporučil vše podstatné probrat s ředitelkou - zejména vymezení kompetencí mezi zaměstnanci s přihlédnutím k působení učitele - muže. Učitel by neměl nadmíru upozorňovat na (svůj) problém, přesto si jasně stanovit pravidla spolupráce.

Přicházející děti - někdy již tříleté, by měly být samostatné v ZÁKLADNÍCH HYGIENICKÝCH NÁVYCÍCH. Přesto je dobré domluvit se na případném řešení choulostivějších situací: počurané dítě, potřeba jej osprchovat, převlékání spodního prádla ap. Z oficiálního pohledu na tom není nic nepovoleného a ani nevhodného, přesto doporučuji tyto nejintimnější případy předat přítomné kolegyni - ženě, popřípadě personálu - uklízečce. Na toalety není potřeba většinou vstupovat, může to zastat kolegyně, v případě nezbytném opět není problém, aby tak provedl učitel. Rozhodně se tam nebude nikterak pátravě rozhlížet, spíše diskrétně projde a spláchne či vyřídí, co k vyřízení je.

Během dne funguje podobně jako učitelka - žena. Navíc může předvádět lépe všechny mužské činnosti a být CENNÝM VZOREM všem dětem, které si utvářejí svoji vlastní pohlavní identitu. Tolik dětí v současnosti vyrůstá bez táty. Není moc dobré, pokud působí - i hlasem, přihřátě. Na děti se dá mluvit jemně a mírně, přitom mužně a přirozeně. Během odpoledního odpočinku - spánku po obědě, mohou nastat situace, že se bude cítit opravdu všelijak. Některé děti občas provádí různé hry pod peřinkou, s matrací či plyšáčkem (hračkou). Měl by nereagovat či reagovat jako každá kolegyně. Požádat o klid (ať odpočívá) a ticho. Rozhodně se nebude ptát způsobem: "Chceš nějak pomoci?" I když by otázka (kterou lze vysvětlit i nevinně) většinou zabrala sama o sobě a většinou by dostal zápornou odpověď, mnoho by pokazil (už jen ve svých očích).

Vše, co uděláš, vše co řekneš, dokáže již dítě kolem 4 let bezchybně INTERPRETOVAT DOMA (a často to i udělá). Většina věcí se dá vysvětlit a vyjasnit, něco však hůře. Rozhodně nikdy nechtějte po dítěti, aby něco neříkalo doma (tajemství, nemyslím dobré tajemství - např. překvapení k besídce rodičům). Pokud by se někdo dozvěděl - že něco dítě nemá říkat (tajné - špatné tajemství), jste na tom hodně špatně a pak již tolik nejde o to, co se stalo. Pokud navíc došlo k nějakému nevhodnému kontaktu, v podstatě se z toho nevylížete (teď vás právě mohla napadnout jedna z forem kontaktu).

Při OBLÉKÁNÍ na procházku vedeme děti k samostatnosti. Pokud mladší děti potřebují pomoci, jednáme profesionálně a vyhýbáme se kontaktu s intimními oblastmi - ty, kde se nosí plavky. V některých hraničních situacích je učitel i povinen prohlédnout intimní oblast, o tom více ve 3. kapitole.

V současnosti je velkým TRENDEM FOTIT se všude a s každým. Ve škole i školce by měl být podepsaný souhlas od rodičů dětí, že souhlasí s pořizováním fotek a videí s jejich dítětem. Dle mého si můžete natočit jakoukoliv svoji činnost s dětmi - doporučovaná autoevaluace pedagoga, kdy se můžete poučit z vlastních chyb. Rozhodně ani neotáčejte objektiv směrem k toaletám a netočte si nic během odpoledního odpočinku. Mohl by to být materiál svědčící proti vám. Také není dobré pózovat na každé fotce společně s dětmi - na klíně nebo v objetí (znám takového kolegu).

K CHOVÁNÍ NA KLÍNĚ - máme na to celé téma Poloha dětí při sezení na klíně. Pro pedagoga - i předškolního, platí zcela jiná a přísnější (nepsaná, ale střežená) pravidla než pro běžné muže a i jiná než pro učitelky. Lidé pořád ještě rozlišují, zda se k cizímu dítěti chová sladce žena či muž. Maličké dítě - tříleté, někdy nesmírně strádá při adaptaci na školku a po odloučení od maminky dlouho pláče. Pokud se dožaduje a cítíte, že by mu vaše psychická podpora pomohla, klidně jej obejměte nebo vezměte na klín. Ani snad nebudu upozorňovat, že s (hlavně jejími) koleny u sebe. Často pomůže spíše jednoduše nechat je řádně vysmrkat (s dopomocí) a změnou dechu se i psychika vyjasní. Pokud byste si uměle udržovali nějakého plačícího miláčka, negativně by se vám to v budoucnu vrátilo v celkové atmosféře třídy. Pochopte, že i kdyby vám bylo něco sebe příjemnější, nejste tady proto, abyste se mazlili, ale abyste sloužili. Také při péči o jedno postižené dítě nemůžete vypustit péči o zbytek třídy. Profesionál ví neustále o všem a o všech a nic neuteče jeho pozornosti.

K DALŠÍM PROJEVŮM LÁSKY - pro všechny stupně škol. Přijde-li za vámi dítě, že vás má rádo (zřejmě tím myslí, že jako učitele), reagujte dle situace. Můžete i odpovědět, že vy je taky. Pokud přijde žákyně s tím, že vás miluje a tváří se evidentně zamilovaně a že to tedy myslí jinak než jen jako učitele, záleží hodně na jejím věku. Menší můžete říci cokoliv milého a potěšíte ji. Když odpovíte, že vy ji taky, může se vám stát, že ji potěšíte tak moc, že vás ráno příštího dne vyhledají její rodiče. Ona doma totiž většinou neřekne, že jste jí (jen) odpovídali. Vše se dá ale bezkonfliktně vyjasnit - pokud to držíte v čisté a pravdivé rovině. Se starší žákyní můžete její vyznání více analyzovat a zeptat se, jakým způsobem vás miluje. Pokud naznačí, že jako muže, můžete jí zase vy jasně naznačit, že to nemá budoucnost. Rozhodně si nic neplánujte (ani ve svých představách) a neptejte se stylem: "Ty jsi tak krásná. Co s tím budeme dělat?" To by mohl být začátek konce. Pokuste se ji ale nezranit - psychicky.

Ještě bych v souvislosti s tímto tématem chtěl upozornit na ČISTOTU V OSOBNÍ ROVINĚ. Ať jste sebevíce pedofilně orientovaní, držte si psychický odstup a čistotu vztahu ke svým žákům a žákyním a jejich fotografie ani myšlenkové obrazy nikdy nepoužívejte při masturbačních fantaziích. Na nevědomé úrovni by se mohlo "něco" stát a neměli byste z toho nikdo radost.

Bylo by toho jistě více, ale mám dojem, že ve druhé kapitole to podstatné již zaznělo. Třetí kapitola je nejnapínavější.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2898
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5921 x

Manuál pro pedofilní pedagogy - 3. kapitola

Příspěvekod Plyšáček » 17.3.2016 19:20:03

3. KAPITOLA: Hraniční situace a efektivní způsob řešení sporů


Pod terminologickým souslovím HRANIČNÍ SITUACE rozumím takové události, které se zcela vymykají obvyklým stavům a je třeba k nim přistupovat nesmírně citlivě, bezodkladně a prokáží skutečnou profesní kompetenci i životní vyzrálost.

Naštěstí většině těmto situacím jsem vždy díky bdělosti a pocitu zodpovědnosti předešel a proto nyní nebudu psát tolik z vlastních zkušeností. Budeme probírat alespoň některé HYPOTETICKÉ SITUACE a jejich pravděpodobně nejvhodnější a zároveň nejbezpečnější (z hlediska našeho profesního krytí) řešení. Přeji všem, aby se do nich nikdy nedostali. Zaměříme se především na ty pedagogické situace, které nějak souvisí s naším tématem - péčí o svěřené dítě v kombinaci s naší pedofilní orientací. Hodně se mohou poučit i vedoucí zájmových organizací či dětských táborů.

Mezi méně vyhrocené situace můžeme počítat ty situace, ve kterých je potřeba ZASÁHNOUT NA TĚLE svěřeného dítěte buďto v souvislosti s pohlavím či přímo na těchto orgánech a zároveň nedošlo k vážnějšímu zranění. Může se jednat o pomočení, pokakání, opruzení, škrábnutí s drobným krvácením, zánět předkožky či výtok z vaginy, uvízlý předmět v pochvě, alergická reakce, přisáté klíště, nutnost použití krému ap. a dítě není schopno se o sebe postarat samo. Začnu jednoduše takto: Pokud je přítomen někdo povolanější (zdravotník, rodič dítěte, chůva, jakákoliv spolehlivá žena - matka) předáme dítě jemu. Tímto jsme jednoduše ze hry a nemusíme řešit další "bezpečnostní postup". V žádném případě nevystavujeme dítě ohrožení jen proto, abychom jej potom museli opatrovat (posadit jej do listí plného klíšťat ap.)!

Pokud není a v potřebné době ani nebude přítomen někdo vhodný a je potřeba řešit celou SITUACI V SOUKROMÍ (pro lepší pocit dítěte), měli bychom postupovat asi takto: Vysvětlíme dítěti jednoduše situaci, nic nedémonizujeme, mluvíme naprosto klidným tónem hlasu. Pokud by brečelo, ubezpečíme jej, je to zvládneme (společně). Dále si domluvíme dospělého svědka (bez zbytečných slov, zkrátka autoritativně koukneme a ten druhý půjde), který bude přítomen při celé proceduře. Rozhodně nebude nic komentovat a nakukovat, co se tam stalo. Dítě ani nemusí vědět, že se tam motá jako naše "pojistka". Jen opodál či za "plentou" bude nepřímo vnímat naši celou vzájemnou interakci, používaná slova, reakce dítěte na dotyk ap. Pokud bude dítě příliš rozrušené, zkuste chvilku počkat a znovu vysvětlit nutnost bezodkladného zákroku. Sami si ještě jednou zvažte, zda je opravdu nutné zasáhnout. Zda se nemůže jednat spíše o váš vnitřní motiv. Pokud bude dítě stále nervóznější, nezvyšujte stres otálením a jednejte. Pokud bude hodně šílet, jednejte nadále klidně, jak by jednal asi každý pediatr a úkon rozhodně dokončete.

I se svědkem se vás potom ale může kdokoliv zainteresovaný ptát na oprávněnost a adekvátnost vašeho rozhodnutí bezodkladně jednat. "Pouhé" opruzení ve srovnání s psychickým traumatem maličké holčičky z neodborného a vynuceného gynekologického zákroku bude hodně ve váš neprospěch.

KE GYNEKOLOGICKÝM PROBLÉMŮM bych se chtěl zmínit ještě o tom, že chlapečkem jste byli v mládí všichni (píši pro muže, pokud jste žena, nemáte to co číst) a anatomie penisu není tak tajuplná. Pokud jste však v minulosti (např. jako starší bratr nebo otec) nepřišli do kontaktu s pipinkou, neměli byste se pouštět nikdy do "větších akcí" a na neprozkoumanou půdu.

Pokud bych neměl okamžitě po ruce svoji zdravotnici či jednu z kolegyň, a vůbec bych si mohl povšimnout (opravdu nevím jak) přisátého klíštěte na pohlaví dítěte (přesto to již několikrát někdo řešil), asi bych vyčkal, nikomu bych to neříkal a teprve po návratu na základnu bych dítě odeslal s doporučením a přibližnou lokalizací roztoče ke zdravotnici.

Na veškerých dětských pobytech se o hygienu - KOUPÁNÍ starají buďto děti samy nebo učitelky, ženy vedoucí. Rozhodně ne muži. Pokud je to někde jinak, raději na to preventivně upozorněte.

Mezi zcela nejšílenější situace patří VÁŽNÝ ÚRAZ svěřeného dítěte. Jedná-li se o jakýkoliv opravdu vážný a život ohrožující úraz (silné krvácení z tepny, zlomenina ap.) nebo například uštknutí zmijí, předáme dítě povolanějšímu nebo: zajistíme dohled či alespoň bezpečí pro ostatní děti pod naším dozorem a jednáme dle směrnic první pomoci. Pokud nám bude dítě intenzivně krvácet v tříslech či odjinud, stavíme krvácení jakkoliv vhodným způsobem a Manuál v tu chvíli letí do kouta. Jde v prvé řadě o přežití dítěte, potom o jeho pocit komfortu a pak teprve o naši "profesní bezpečnost", aby nás náhodou někdo z něčeho neobvinil.

Není-li v jakékoliv hraniční situaci k dispozici dospělý SVĚDEK, požádáme alespoň dvě (co možná nejstarší) děti, (pokud možno) stejného pohlaví jako je postižené dítě, a necháme je opodál jako "náhradní krytí". Dvě proto, aby při případném výslechu měly jejich výpovědi navrch nad jednou výpovědí stěžovatele. Ale nechci nic přivolávat. Toto se běžně vůbec neděje. Ale Manuál myslí na vše, tak se prosím nezlobte.

Jiného druhu jsou hraniční situace, kdy hrozí či již dojde k SEXUÁLNÍMU NAPADENÍ ZE STRANY DÍTĚTE. Zní to legračně, proto raději dovysvětlím modelovou situaci. Za mnoho let své pedagogické práce se můžete někdy setkat s dítětem - uvažujme spíše děvčata, s mimořádně propedofilním vnímáním a neuvěřitelně sexuálně aktivním. Za jistých okolností (chvilka osamotě - kdekoliv na chodbě, v kabinetu, na výletě za stromem ap.) může využít situace a vrhnout se na vás (asi by to ale ani ta nejšílenější Lolita neudělala, pokud by od vás již neměla jisté předchozí "indicie"). Může vám rovnou zaútočit na rozkrok, pustit se do líbání ap. I kdyby to pro vás v tu chvíli byl splněný sen a nejkrásnější okamžik v životě, prosím najděte veškerou vnitřní sílu a hned kontakt přerušte. Zřejmě bych řekl jen toto: "Promiň. To nemůžeme. Nerad bych to příště říkal tvým rodičům." Pak to rozhodně řekněte nějaké kolegyni - nejlépe nadřízené, aby to nebylo promlčené tajemství. Běžné koketování jsme probírali v 1. kapitole a čelení vyznáním lásky ve 2. kapitole. Máme za sebou i tento extrém, kterého se moc obávat nemusíte. A snění o něm si taky nechte zajít.

Mezi hraniční situace můžeme zařadit i okamžiky, kdy jde na učitele EREKCE. Ať pedofil či ne, měl by si to pohlídat. Základní poučení k erekci najdete v 1. kapitole. Není to jen tak zanedbatelný problém. Nepoučený gynekofil (s případnými potlačenými pedofilními sklony) si to neohlídá a možná bude mít opletačky. Kdežto poučený pedofil si hned vzpomene na zlaté pravidlo Manuálu a vše zvládne na jedničku. Bude se sebou jednat podobně jako s dítětem, které by začalo masturbovat ve třídě. Hned zvolí změnu činnosti, změní polohu těla. Např. "Teď si chvilku odpočineme. Mohli byste mi něco zazpívat?" Sám si sedne a rozdýchá to. Aby potom už nemusel chodit v podivném nápadném stařečkovském předklonu. Snad nebudou zpívat nějakou propedofilní píseň (jako je třeba píseň Adélka).

Vždy se může stát něco, co nečekáme a co by nás nikdy ani nenapadlo. O tom celý život je. Nemá smysl se teoreticky připravovat na každou možnou alternativu. Ve 3. kapitole jsem chtěl pouze naznačit určitá bezpečnější řešení ožehavých situací na neobvyklých příkladech. Důležité je nikdy neztratit rozvahu a jednat co nejvíce vyrovnaně, rozhodně a akčně.

Nyní se podíváme na doporučené postupy, jakým způsobem řešit PŘÍPADNÉ SPORY, zvláště sexuálního charakteru - s žáky, kolegy, zejména však rodiči žáků a případně policií. Hned úvodem zdůrazňuji, že nevytvářím návod pro zločince, jak ze všeho vybruslit. Pouze pro ty pedofily, kteří částečně opomněli jistá doporučení z předchozích kapitol či byli zcela křivě obviněni z jistého přečinu, uvádím jisté parametry efektivně vedeného dialogu.

Jakmile se dozvíme, že se něco řeší, jdeme hned ke zdroji a snažíme se, pokud možno v klidu, ZÍSKAT CO NEJVÍCE INFORMACÍ. Zároveň se snažíme lokalizovat prvotní zdroj. Jedná-li se o drobnější problém, řešíme to osobně s dotčeným člověkem a vše si v klidu vyříkáme. S maximální úctou a snahou o projasnění a vysvětlení celé situace. Dítě si nikdy nebereme do soukromí. Ani není vhodné každou kauzu řešit před celou třídou. Překroucené verze by se šířily rychlostí internetu. Rodiče si naopak vezmeme zcela bokem. Poděkujeme za to, že to řeší a ubezpečíme jej, že nám jde o vzájemné pochopení situace a o vyjasnění celé záležitosti. Povíme třeba i něco navíc (raději trochu od tématu), co bychom nemuseli a co nám třeba i trochu přitíží. Vše pravdivě. Aby byla cítit naprostá serióznost a autenticita. Navrhneme způsob nápravy - nenabízejte nikdy peníze (snad jen pokud byste osobně zničili něčí majetek). Jednejte stále jako učitel a nedovolte ani sebe bohatšímu snobovi se nad vás stavět. Zachovejte si tvář člověka, který se dokáže emocionálně ovládat a slušně chovat za každé situace. Poděkujte za možnost si vše osobně vysvětlit.

Může se stát, že někdo přijde přímo s obviněním, že jste jeho dítě SEXUÁLNĚ OBTĚŽOVALI ČI ZNEUŽÍVALI. Každý krok je nyní osudný a važte každý pohled, každý pohyb a každé slovo. Nejprve se seznámíme s konkrétními daty. Pokud možno vše řešíme v ředitelně a s naším ředitelem - ředitelkou. Pokud má k dispozici dopis, poprosíme o možnost nahlédnout, případně okopírovat text. Vyjádříme se k celé záležitosti. Úplně vypustíme ze svého slovníku slova propedofilního charakteru a výrazy emocionálně příliš zabarvené. Nebudeme stále dokola opakovat: "Já nejsem žádný pedofil." "To si celé vymyslela!" "Chtějí mě zničit. Je to jen sprostá pomsta." apod. Spíše předložíme fakta, jak daná situace skutečně proběhla. Poznámka: Pokud jste něco opravdu provedli, přiznejte to. A končíte.

Navrhněte okamžité ŘEŠENÍ ZA PŘÍTOMNOSTI RODIČŮ v ředitelně. Odložte vše, třeba i odlet na dovolenou do Austrálie. Dnes je již pozdě. Danému dítěti se raději prozatím zcela vyhněte. Pokud to stihnete, připravte si (raději dvě) nahrávací zařízení. Tajně si vše nahrávejte (alespoň zvuk). Budete mít pomocný materiál pro případná další setkání nebo důkazy o tom, co jste skutečně řekl a neřekl. (Pokud budete říkat hlouposti, tak jste prostě hlupák.)

Úvod začněte podobně jako u jemnějších kauz. Představte se, pokud Vás neznají, a chovejte se nanejvýš zdvořile a galantně. Vypusťte jakékoliv nadávky, urážky, odpusťte si pocity ublíženosti. Musíte ukázat morální stabilitu. Berte to tak, že přišli kati. A rozhodnou o zbytku vašeho života. Ať jste něco udělal či ne, mohou vás "vyhnat z ráje". Nezapomeňte si s nimi připomenout případná předchozí společná setkání (snad radostnější). A určitě pochvalte v něčem jejich dítě, případně vyzdvihněte některé jeho pozitivní stránky. Rozhodně bych se ani nezmínil o vzhledu či o tom, jak je "sexy" (Ani dodatek, že "po mamince" by to již nevylepšil - zvláště za přítomnosti otce.) Můžete se zmínit i o tom, že na jejich místě byste jednali asi úplně stejně (při podezření z něčeho nekalého).

Nechte ředitele - ředitelku, ať vede celý rozhovor, pokorně ji POSLOUCHEJTE a totéž žádejte (nepřímo a nenásilně) po rodičích. ("Prosím vás, to je naše paní ředitelka. Mě opravdu trápí, že na ni takto zvyšujete hlas".) MLUVTE PRAVDU, pravdu a jen pravdu. Nebojte se jít opravdu do nesmírných detailů - ale hlídejte si každé slovo. Aby z vás nevypadlo něco přitěžujícího. (např. "Pamatuji si, že poklopec mi nerozepínala. Ten už byl rozepnutý, protože mi jej rozepnula už Apolénka před ní.") Zkuste odhalit pravý důvod křivého obvinění ze strany dítěte. Ptejte se rodičů, co chtějí dále vědět.

Věřím, že ochranný anděl vás v tu chvíli povede lépe než Manuál. Rozhodně NEZMIŇUJTE SVOJI ORIENTACI ani ČEPEK, žádné odborné citace z knih o zneužívání. Nepoužívejte svaté slovo pedofil. Pokud budete reagovat na jejich výroky o pedofilech, převádějte je na slovo deviant.

Máte-li přítelkyni nebo rodinu, nezapomeňte na ně s povzdechem vzpomenout. Že si ani nelze představit, jak by je trápilo, kdyby tušili, že toto vůbec musíte řešit. O tom, jak by byli nešťastní, kdybyste byli odsouzeni, nemluvte. Už byste sami tvořili negaci. Takovou alternativu vůbec nepřipouštějte. Případně můžete myslet přítelkyní nějakou kamarádku.

VŠE se snažte DOŘEŠIT NA MÍSTĚ. Poproste případně i o předvolání dítěte na kobereček. Rozhovor s ním veďte s respektem, ale pokládejte otázky těžší než při zkoušení. Čím více si budete v tu chvíli pamatovat, tím lépe. Zkuste se mezi řečí zeptat, hodně upřímně, co si opravdu přeje. CO CHCE (ne "o co mu jde"). Možná to "pustí" a zhroutí se vám a otevře srdce rodičům (třeba chtělo jen jejich pozornost, nebo vaši). Snad se vše dořeší.

Pokud by se SITUACE PŘIOSTŘILA a mluvilo se při odchodu již vážně o policii, vyhrožovat (jako chudý) učitel právníkem asi nemá cenu. Ale zdůrazněte, že jelikož právě slyšeli pravdivou verzi, museli byste v takovém případě zároveň podat "trestní oznámení za křivé obvinění a špinění dobrého jména" (možná se to jmenuje trochu jinak, ale právě takto bych to řekl). Že jste profesionál a jste si dobře vědom, co spadá do vašich kompetencí a jak se chovat. Rodiče poproste o rozumné zvážení situace. Jsou-li inteligentní a spořádaní, vzpomeňte bulvár, jak by všechno rozmázl a překroutil. Vyjádřit soucit z toho, že se asi hodně dívají na televizi. Jsou-li jednoduššího založení, nemá to cenu.

Ředitelka by eventuálně mohla zmínit přání přeložit dítě na jinou školu z důvodu ŠPINĚNÍ VÝBORNÉHO JMÉNA školy ze strany rodičů. Pokud si vyslechli fakta a nejsou ochotni přistoupit na to, že se vše mohlo odehrát i jinak, než jak dítě referovalo. Také může použít frázi, že škola "využije všech zákonných prostředků, aby očistila své dobré jméno a bezúhonnou pověst svého skvělého učitele". (Toto se pokusíme jí poradit před schůzkou či pošeptat při přestřelce).

Převezme-li celou záležitost do rukou policie, nepomůže Vám snad už ani vynikající právník. Pak už snad jen Plyšáček.
I kdybyste vyšel neodsouzen, vaše další působení by mohlo být vážně ztíženo či ohroženo.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2898
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5921 x

Manuál pro pedofilní pedagogy - závěr

Příspěvekod Plyšáček » 17.3.2016 19:20:50

ZÁVĚR


Původně plánovaný jednoduchý příspěvek se mi díky snaze o úplnost rozrostl v malé dílko, které by skoro šlo svázat. Strávil jsem nad ním mnoho hodin, kterých nelituji. I kdybych si to měl pročítat sám, má to pro mě smysl. Sám jsem si během jeho tvorby znovu prociťoval řadu osobních situací i chyb. Ne vše jsem zažil - to jen abyste si nemysleli, že můj pestrý život je až tak strakatý. Ale až neuvěřitelně mnoho věcí jsem komentoval s vlastní zkušeností - někdy nahlíženou i z obou stran. Nemohu za každým komentářem psát: "Ano, toto jsem taky kdysi dělal, toto jsem řekl tehdy a tehdy a odpovědí bylo tolik "ano" a tolik "ne". Nemohu detailně vypisovat obhajobu každého jednotlivého názoru. Hraničních situací jsem osobně moc nezažil - až na to "napadání". Několik sporů jsem rovněž řešil. Spíše drobné, v jednom případě s hodně nebezpečnými lidmi, nejednalo se však o sexuální delikt. Nemohu jako maskot Plyšáček vyzradit (úplně) identitu páníčka. On by si to nezasloužil.

V něčem poučený se snahou předat poznání dále (ne poučovat), v něčem nedotčený, avšak poučený chybami kolegů. Mladý, světem trochu pomlácený i pohlazený, v současnosti šíleně zamilovaný do Holčičky (už nikdy jedné konkrétní, ale samotného principu čistého ženství - panenství). Mým největším přáním je, aby bylo mnoho šťastných panen - panenek a aby bylo vždy na nich, jak dlouho pannou budou. Nejde jen o zprůchodnění jisté části těla, jde o právo na nedotknutelnost nikým nikde.

Je mi smutno nad současnou "normální" společností. Kolik holčiček je denně opovrhováno a zneužíváno - hodně často tak nenápadně a napůl, že už běžná populace ani nevidí zrůdnost toho, když vedle (možná) spícího dítěte souloží v manželské posteli, když děti oblékají jako dospělé a od tří let do nich cpou cizí jazyk - zde myšleno cizí řeč ap.

A moc se omlouvám všem chlapečkům, že na ně v textech i v práci poněkud zapomínám a nedokáži jim věnovat svoje srdce celé, tak jako holčičkám. To je asi moje největší profesní chyba. A možná i nejvážnější "hřích před Bohem".



Vážený čtenáři. Děkuji Ti, že jsi pročetl toto útlé dílko až do konce. Zatím je to pouze pracovní verze. V budoucnu, po přijetí nejrůznějších připomínek, vytvořím aktualizovanou a oficiální verzi. Způsoby budoucího využití či zveřejnění jsou ke zvážení.

Zpět na “PEDOFILIE”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host